close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Přehrada ( 2 )

30. září 2010 v 17:28 |  FF :)
Yu projistotu počkal přez noc u Leny a ráno ji ještě doprovodil do školy.Ano, Lena ještě studovala a měla krátce před maturitou..

" Šla jsem po chodbě jako někdo, kdo nerad vidí ostatní. Šla jsem s hlavou skloněnou a nevšímala si okolí. Zastávám názor, že nemá cenu být na ostatní milý. Proč bych se na ně měla usmát a tvářit se, že jsou moji nejlepší přátelé, když je ani neznám. Pozdravím ty, které znám. Jenže než jsem došla do druhého patra, kde mám třídu, nic takového se nestalo.

Můj první pozdrav patřil Anet. Kamarádce.
"Ahoj," odpověděla. "Hele, máš ten úkol na češtinu? A tu esej na angličtinu? My vlastně měli mít i dopsané slovíčka z němčiny co? A španělština? Neumím naprosto nic. My měli umět i chemii? Proboha!" panikařila.
"Klid." Snažila jsem se uklidnit její srdeční tep. Strašně panikaří.
"Já NEUDĚLÁM maturitu!" zakřičela vyděšeně.
Ano, panikaří. Maturujeme až příští rok v květnu. Teď je listopad. Má ještě rok a půl. Ale ne, ona se chová, jako kdyby zkoušeli už za týden. Já se jí nedivím, taky se bojím, ale aspoň nejsem tak… ztřeštěná? Sedla jsem si vedle ní a vytáhla učebnice z tašky. A po chvíli jsem se přistihla, jak nezúčastněně koukám ven skrz okno. Zamyšleně. Až apaticky. Vracel se mi včerejšek, on.. hlavně on. Doufala jsem, věřila jsem že už ho nikdy neuvidím.. ale co.. vytrhla jsem se z myšlenek a věnovala se výkladu.

Hej Leno, zvonííí .. zatřásla semnou Anet až jsem skoro vyjekla leknutím se. Uf..No konečně, tohle byla poslední hodina. Malátně jsem se zvrdla ze židle a ploužila se pomalu po chodbě. V šatně se předbíhali všichni aby byli co nejdříve na obědě, díkybohu mne se tohle úspěšně vyhybalo, na oběd jsem nechodila, tak jsem si počkala až všichni výjdou a já budu moci do šatny. Obula jsem si boty a vyrazil směr východ. Přez hlavu jsem hodila kapuci, ruce strčila do kapes, hlavu sklonila a vyrazila. Ano, pršelo a byla bouřka. "

Ahoj zlato! přiskočil ke mne někdo zezadu a chytil mne kolem pasu. Ano, kdo jinej, byl to Kiro.
Usmála jsem se na něj a políbila ho.

" Ahoj, co tu děláš? " zeptala jsem se udiveně..
" No..víš, dlouho jsem tě neviděl, tak mi napadlo jestli Ti něco není nebo tak, víš.. "

Ujistila jsem ho že mi vážně nic není a vydali jsme se směr domov. Bydleli jsme s klukama jen dva baráky od sebe a ob patro se Sarah. Ta holka mne nepřestávala udivovat. Občas by se ji lidé lekly, no dobře..skoro stále. Ale přitom je to úžasná holka. Když se ovšem postavíme vedle sebe, je to asi pohled k nezaplacení. Já, menší, hubená blondýna s vlasy pod lopatky, modré oči a červenej melír, většinou černá minisukně a něco barevného nahoru, plus tenisky. Sarah vysoká, hubená, černé vlasy pod zadek, modrej melír, fosforové oči, minisukně, trhané legíny a vysoké boty na vysokém podpatku.
Došly jsme k baráku kluků, první kdo mne uvítal byl Strify, tenhle blonďáček mne vždy dokáže vykouzlit úsměv na tváři, je to takovej malej čertík kterej měl úsměv na tváři od rána do rána. Za nim se vyřítil Yu s pánví v ruce kterého honil Romeo s válečkem na těsto. Měla jsem takové podezření, že se pokoušeli vařit.

" Nééé já tě praštim! Normálně tě praštím! "
" Ale notak zlato, vždyť Ti to sluší! Počkej.. ne.. nééé.. moje tílko né. zbláznil ses? víš jak bylo drahý?! "
Slyšela jsem z kuchyně Strifyho a Yua. Nedalo men to a šla jsem se podívat, co tam Ti dva vyvádí. Vidět Yua s moukou na jeho oblíbeném tílku a Strifyho s nějákým kořením ve vlasech stálo za to.
Vyrušil nás zvonek.
" Půjdu otevřít! řekla jsem a seběhla schody dolů.
Sarah! ráda tě zase vidím! obejmula jsem svoji nejlepší kamarádku.
" Leno, já tebe taky.. povídej, co je nového? " rozpovídaly jsme se po cestě po schodech nahoru.. První co jsem viděla byl Kiro marně se snažící nanést si na oko tekuté linky.

" Ale ahoj Ty primadono! " usmála jsem se a dala mu pusu na tvář.
Áááááhoj.. Sarah, drahoušku .. moc do men nedrkej, ano? nebo si vypíchnu oko i omylem. Začal se smát a já ho trošku litovala . Klepaly se mu ruce a nemohl se trefit.

" Ehm.. odkašlala jsem si. Ty.. naše sexbombo.. zasmála jsem se. Nechceš to udělat? nemžu se koukat jak se trápíš "

" Jéé to bys byla hodná. Pochválí můj nápad, vrazí mi do ruky stíny a nechává se rozmazlovat. " Má překrásné oči.. dokonalé.. Odtrhl mne až Yu.
Lásko, že se taky ukážeš. Políbil mne . Kluky nenapadlo nic lepšího, než nás zapojit do své hry, což mne nevadilo. Přišla jsem na jiné myšlenky. Ono upřímě, vidět Yua s vařečkou za spodkama, Kira s čokoládou ve vlasech, Romea obsypaného moukou a Strifyho s kořením snad všude stálo vážně za to. Zahrály jsme si polštářovou válku, začaly vařit a plánovat, že bychom třeba na týden mohli všichni někam vyject.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama