Opilí anděl ( 3 )

4. srpna 2010 v 22:19 |  FF :)
"Co se tu děje?"zeptal se Kiro a nechápavě se koukal z ubrečeného Yua na ještě ubrečenějšího Shina.

"Zlato koukni na ně.Vypadaj jak kdyby jim někdo ukradl medvídka pandu"řekl směrem ke Strifymu.V tu chvilku Yu i Shin vyprskly smíchy na celou hospodu."No no tak vtipný to zase nebylo"snažil se je utišit Strify."Nee?"zeptal se Kiro a pokusil se tvářit dotčeně.

"Páni já mám hlad"! , snažil se Yu rychle přetočit debatu jinam.Tak zaplatili a vydali se směrem k čínské restauraci." Dvakrát Sushi, jednou dietní salát ( Kiro drží dietu ) a jednou kuřecí se sladkokyselou omáčkou. " Prohlásil Yu a ostatní přikývli na souhlas. Shin a Kiro plánovali dodatky na blížící se koncert a Yu a Shin na sebe pořád koukali. Ani jeden nevěděli proč ale prostě koukali. To neuniklo Kirovi.. "

Musím jít na wc, omluvte mne " prohlásil Yu a šel. Co šel, utíkal. Ale proč? nevěděl jestli před sebou samím nebo před Shinem. Opřel se o mramorovou desku u umyvadel a opláchl si obličej ledovou vodou. A ještě jednou. Položil si čelo o sněhově bílé dlaždice a zavřel oči. Dýchal tak rychle že to muselo být slyšet až ven.

" Co se to děje? "  Cukl s sebou Yu když uslyšel hlas Kira zavírajícího dveře. " Co? nic.. všichni jsou tam kde maj být ne? promiň už dělám místo. " . Vyrazil Yu ke dveřím ale Kiro ho zastavil. " Ne .. co se to děje s Tebou.. " Jakmile dokončil Kiro tuhle větu s Yuem se zatočil svět." Nemůže to vědět..neví to nikdo.. " pomyslí si v duchu. " Semnou? nic brácho.. já jsem v pohodě. "

"No jak myslíš,tak se seber a pojd za nima nebo nás začnou podezřívat že si tu nezřízeně užíváme"Zachechtal se Kiro."No jo vždyt už jdu", řekl Yu ale při prvním kroku se svezl k zemi."Co je?Co se děje?Yu vstávej zatraceně!"Zaječel vyděšeně Kiro."Yu mluv se mnou,prosím!"snažil se navázat s ním hovor."bhm..pf.." ozvalo se z Yuovch úst místo slov."Počkej tu.Hned sem zpátky"řekl Kiro a vyběh pro pomoc.Doběhl k prvnímu člověku kterího potkal."Prosím pomozte mi!On tam leží a já nevim co dělat" vysypal ze se be udýchaně a už táhl postaršího muže směrem k toaletám.

Zavřete Ty dveře! křikl muž a šel do kleku. " A zůstaňte tu! " kdybych Vás potřeboval nebudu Vás nahánět kdovíkde..   Kiro stál jak vytesán z kamene a jen sledoval opřenej o dveře. Nebyl schopný pohybu. " Hej.. Hej!! jedna facka. Druhá.. Sakra Yu! štípl ho do ušního boltce a to zabralo " .. Yu? On mu řekl Yu? On ho zná? míhalo se Kirovi v hlavě tisíc otázek.  Starší muž vytáhl injekci z batohu co s sebou měl. Vypadalo to jako lékárnička? ..Byla to lékárnička..ale jiná než Kiro znal." P.. počkat.. co to? ! co mu to dáváte?! " Začal Kiro panikařit když se Yu zrovna probíral. " Eh.. dokrore.. " bylo jediné na co se v tuhle chvíli zmohl a pak znovu padl do bezvědomí. Dr. na nic nečekal a injekci mu vpíchl. " Potřebuju aby jste tu s nim zůstal.. klekněte si místo mne musí mít podepřenou hlavu, za chvíli se probudí. Asi si toho máte dost co říci a já mám hlášen příjem. Mějte se a hodně štěstí " . Starší muž dořekl větu a odešel. Kiro chvíli čekal a sledoval ho. Když se Yu probudil, Kira doslova omámily jeho oči.

Yu.. Yu! Ty žiješ. Začal radostí ten malej tvoreček brečet. Co Ti je? co se děje? a kdo to byl ?! .. " Kiro.. prosímtě.. " přiložil mu prty na rty aby mlčel " . Tohle zůstane jen mezi náma dvouma.. Nikdo se o tom nesmí dozvědět. Stále mu ležel hlavou v klíně protože ještě neměl dostatek sil. " Teď o tom mluvit nebudem, ale prosímtě.. ani slovo.. nikomu... Teď běž za ostatníma, aby si nedělali starosti kde jsme oba.. Řekni že jsem měl hovor " odeslal Kira který to stále nechápal čím dál víc.

"Jsem tu"řekl Kiro s co možná nejvíc klidným hlasem."To je dobře už sem myslel že si tam zapustil kořeny"Zasmál se Strify."A kde je Yu?"zeptal se s hranou lhostejností Shin."Má hovor.Za chvilku je tu"zalhal Kiro až mistrně.Pustili se do jídla které jim konečně přinesly.Za chvilku se k nim připojil Yu.Plný elánu a nadšení jaké u něj znali.Po jídle se rozhodli že pojedou nakoupit konečně nějaké jídlo.

"No jo"řekl Shin když už všichni stály u auta obložení taška´ma se vším možným."ale kdo bude řídit?Pily sme všichni"."Já to odřídím řekl Yu automaticky."Tak na to zapomen!" uthl se na něj Kiro."Po tom...No prostě ne." řekl už klidnějším hlasem."Takže já" řekl Shin a sedl za volant.

Děje se tady něco? zeptal se se zamrzlým smíchem Strify Kira a Yua. " Né, to byla jen menší neshoda a oba si myslíme že bude lepší když bude řídit Shin, protože je Yu ještě trošku rozčílenej. " Yu to jen odsouhlasil pokýváním hlavou a sedli si do auta.  Hele, tady je to dobrý. Je to skoro jako sámoška ale ve větším. Řekl Kiro když projížděli kolem nákupního centra. Ok, tak tu zastav, řekl Strify sedící vedle Shina. Kiro se pořád trošku podezíravě díval na Yua jestli už je mu vážně alespoň trošku lépe. Jdeme všichni, ne? Otočil se Strify a po pokývání všichni vylezli z auta. Ať se tvářil Yu sebevíc nejlépe stejně se ještě musel podepřít o auto. Takže chtělo by to nějákej chleba, celkově pečivo, pivo, vody, sušenky, čokoládu, polévky, chipsy, něco na chleba, kečup, hořčici... hmm.. " Vezmeme to regál od regálu a budem to házet tak jak nám to příjde pod ruku " Převzal Yu košík od Strifana a vyrazili k prvnímu rohu s čajem.

Když nakoupili co bylo třeba,vydali se na cestu domů."Tak a já si jdu lehnout"Prohlásil Yu když byl nákup uklizen a kluci si šli každý po svém."Dobrou Růženko"zazubil se na něj rozpustile Strify."Tak lásko a co my?"zeptal se Kira."Nooo...My by sme mohli jít projít do pokoje to oblečení co sme koupili...Začnem tvým?"Usmál se až koketně Kiro."Jen jděte.a já se natáhnu tady a všichi budou spokojený"Vystrčil je Shin z obýváku.

Zaklaply se dveře a oblečení lítalo vzduchem sem a tam.. Jedna košile, kalhoty, tričko, řetízek i náramek.. všechno co se přineslo leželo prvně na posteli a pak následně na zemi. Chechot Kira byl slyšet až k Shinovi do kuchyně. " K sakru! tady už si člověk ani nevypije kafe v klidu, né .. prostě pořád nějákej bordel! " Zamručel Shin a pustil si wifi. Konečně, alespoň něco.. Jedno, druhé.. když se chystal udělat si třetí kávu napadlo ho jít se zeptat kluků jestli taky někdo nechce. " Já si dám! " vypískl Kiro když ho Strify lechtal zezadu na bocích. " Jo? tak si ho pojď nandat a já si zatím zkusím svoje věci " . Vyslal Kira do kuchyně a zůstal v pokoji se Strifym. " Za týden máme koncert.. to zní dobře. Usmál se sám pro sebe Kiro když si nandaval lžičkou kávu do hrnku. Opírající se o kuchyňskou linku koukal bezmyšlenkovitě z okna kde pršelo. Když si odnášel hrnek s kávou viděl Yua míhajícího se na schodech když si otevíral okno. Náhle zvonící zvonek je polekal oba. " Jdu tam! " prohlásil Yu a šel velkou chodbou po schodech ke vchodovým dveřím.
jh

Kiro mu šel v zádech. " Policie, komisař Rie. Jdeme pro Shina " . Výraz mne i Kira musel vypadat v tuhle chvíli zajímavě. Ne, rozhodně víc než zajímavě.. Pozvali jsme pana Riea dovnitř aby nestál na dešti a Yu došel pro Shina.

"Dobrý den komisaři.Děje se něco?"Zeptal se zmateně Shin když uviděl komisaře."Ano pane,to děje.Půjdte s námi na stanici.Vezměte si doklady,věci...Však to už dobře znáte"přikázal nekompromisním hlasem komisař."

Co se děje?"zeptal se zamteně Yu."Shine co si zase provedl?!"obrátil se na Shina v obavách."Já nic nevím,nevím o co jde"řekl Shin a šel si do pokoje pro věci.Yu se vydal za ním.Když došel k němu do pokoje našel Shina na posteli s hlavou v dlaních.

"Co se to tu zase sakra děje?"zeptal se Shin."Mne se ptej člověče."řekl Yu podrážděně."Vím že se to ted nehodí Shine ale...Jsem to já?"Zeptal se Yu s drobným záchvěvem strachu v hlase.Místo odpovědi ho Shin k sobě přitáhl a něžně ho políbil.Pak vzal tašku s věcma a vydal se za komisařem."Můžeme?"Zeptal se komisař."Můžeme"řekl Shin pokorně."Ahoj kluci a nebojte se vše nějak dopadne" řekl klukům a vydal se za komisařem ven.Yu zůstal v jeho ložnici sedět na posteli a koukal před sebe jak zamraženej.. " Takže jsem to byl já.. jsem to já.. ale kdo ví jak dlouho to budu já .. Miloval Katarinu a o tu přišel.. Miloval Janet a ta ho opustila.. a teď.. to ne.. " mumlal si v duchu když k němu přišla komisařka co doprovázela komisaře. " Yu? " Zeptala se váhavě. Yu v tu chvíli vypadal jako by ji chtěl zabít.

" Co se stalo? co zase udělal? " Yu moc dobře věděl, že už za sebou má pěknou řadu problémů.. Od výtržnictví po ublížení na zdraví.. ale to co slyšel ho skoro zabilo. " Je na něj podána stížnost za napadení na zdraví, znásilnění, krádež auta a napadení policisty " . Yu v tu chvíli opět zbledl, ale za chvilku naštěstí chytil zpět svou barvu. " Ne.. nesmíš se rozčilovat..nesmíš se rozrušovat..to ti přitěžuje.. " říkal si v duchu ale moc mu to nepomáhalo. " Aby tohle vyhrál musel by se stát zázrak  " řekl a podíval se se slzama na komisařku. " Ano " . Řekla a chystala se k odchodu.  " Děkuji " řekl Yu a vyprovázel ji ze dveří. Jakmile dveře docvakli, Yu chytl záchvat vzteku a histerie. Kopal do zdi, mlátil do věcí, se všim házel. " Je kurva tak blbej nebo co?! Ne! on se prostě musel ztřískat! jako by to nestačilo že to dělává Kiro, ne musí prostě i on! " Jak dořekl tuhle větu zarazil se. On a Kiro pijou od skoro stejné doby.. Oba se opíjejí skoro denně.. Povytáhl nechápavě obočí a vydal se za Kirem.

"Kiro?Kiro musím stebou mluvit"křičel Yu už na schodech.Nikde ale nikoho neviděl."Tak do hajzlu Kirouši kde seš zatraceně?!"Zařval nepříčetně."Tady jsem Yu,co je?Co ječíš jak psychouš?"zeptal se Kiro který se vynořil jakoby odnikud. "Musím s tebou mluvit. O samotě." řekl a táhl Kira za sebou po schodech do svého pokoje."Co děláš ty cvoku?zbláznil ses?"zeptal se Kiro a bylo na něm vidět že má strach. On není blbej a dost možná mu to došlo."Tak.Nechtěl by jsi mi něco říct?Třeba o tom jak si začal pít.Nebo mám říct jak jste začali pít?" zeptal se Yu už klidnějším, ale přez to pevným hlasem."No já vlastně...já...no" .. snažil se Kiro narychlo něco vymyslet. "Já začal pít vlastně z nudy" , snažil se co nejlépe lhát." Nelži. Nedělej ze mě pitomce. Je to důležitý sakra tak s pravdou ven" podíval se mu Yu přímo do očí.

Ty jeho oči.. už zase.. jeho oči.. Když jsem se díval do nich nešlo lhát.. nemohl jsem.. Posadil se Kiro na postel a zarazil pohled někam do neznáma. " Yu, slib mi ale že nebudeš křičet, jde z Tebe strach " . Odvětil spíše pípnutím Kiro. " Ok ok.. " posadil se Yu vedle něho na postel a poslouchal ." Já.. já.. začal jsem pít po tom co mi poprvé napadl.. Když Kiro viděl Yuův výraz nasucho polkl. No.. to.. ono.. začalo to fackou.. pak pěstí.. a.. to .. no..ono se to něják.. pak.. prostě.. " než stihl doříci větu začal strašně plakat. " Kiro?! co se .. " Yuovi došlo že kdyby o tom mluvil bude na tom stokrát hůř. Obejmul ho a hladil po vlasech.  Zvedl ta svá uplakaná kukadla aby viděl opět Yuovo oči.  Schoulil se mu do náručí s plakal dál. Yu nevěděl jestli chce v tuhle chvíli zabít Shina za to v jakym stavu je kvůli němu teď Kiro, nebo jestli začít něco v tuhle chvíli říkat.. Ale mlčel. " Zůstaň tu prosím, nechci tu být sám " špitl Kiro když se Yu chystal odejít do svého pokoje.

Tak se Yu zase vrátil, sedl si ke Kirovi na postel a položil si jeho hlavu do klína."Neplač zlato..Promin že jsem to z tebe tahal. Ale potřeboval jsem to vědět.A promin že sem křičel.Víš jakej jsem."řekl Kirovi co se mu chvěl pod rukama a jemně mu hladil vlasy."Yu?Bude Shin v pohodě?Vysekaj ho z toho vid?Ublížil mi ale...Mám ho rád"Zavzlykal Kiro."Snad.Doufám víc než kdokoliv"řekl Yu tíše a hlasem mu lomcoval smutek."A ted už spikej.Odpočin si a pak to vše proberem v klidu ano?"řekl Kirovi a zvedl se k odchodu.

Posadil jsem se ven před dům na lavičku, zapálil si cigaretu a koukal na temě černou oblohu posetou hvězdamy. Snažil jsem se dát si dohromady všechny Ty věci. Musej ho pustit alespoň na ten koncert, i kdyby měl být poslední.. Při pomyšlení, že bude možná vážně poslední mi přejel mráz po zádech. Oklepal jsem se a šel dovnitř, bylo už pozdě. " Sssst hej! yu.. " ozvalo se z kuchyně. Strify si dělal horkou čokoládu. " Dáš si taky? " nezmohl jsem se na žádné slovo tak jsem jen kýval hlavou.. Posadili jsme se vedle sebe na gauč a Strify spustil jako první. Občas se sice chová jako tornádo, ale když si člověk potřebuje vylejt tak to on je ten za kým jde..Popřípadě ještě Romeo, ale ten je jak roznětka a z dovolené se vrací až za dva dny. A ano, první dotaz Strifyho byl, jak to řeknem Romeovi.. Bral jsem ho jako bratra takže to bylo na mne. Vysvětlím mu co a jak, opatrně a okrajově mu řeknu co mi vylíčil Kiro a pak ho budu držet aby nešel za Shinem. Řekl jsem Strifymu a napil se té lahody. Takže co podnikneme zítra?  zeptal se Yu Strifana když dopíjel šálek.

No asi by sme měly zjistit co bude se Shinem.Mám o něj fakt strach.Řekl Strify a sklopil hlavu.Mimochodem,proč jste na sebe v tý číně tak zírali ?Byly jste jak mimoňové. Je mezi váma něco?Začal vyzvídat.Ne to ne..Nebo vlastně možná.Já nevím jsem zmatenej. Ted jen přemýšlím jak to mol udělat.a hlavně proč. Každá fanska by s nim šla na požádání a on si to vynutí od nějaký..kdoví koho...Je mi z toho na nic. Zabručí hodně smutně Yu.Moc dobře víš že s fanskou by nešel jako nikdo z nás.Pro pána já uplně zapoměl na koncert?Pustěj ho?co myslíš?Vyděšeně vyjukne Strifan a unaveně zakloní hlavu

Pochybuju, ale tak na bicí umí i Romeo, v horším se to něják zvládne nebo by se jela akustika. Rozebírali jsme Shina dost dlouhou dobu a oba jsme se shodli na tom že se v posledních dnech choval vážně divně ale tohle by do něj nikdo neřekl. U posledního šálku čokolády jsme si ťukli jako při přípitku na to, aby to dopadlo alespoň obrysově dobře a usnuli jsme jak jsme byli na zemi. Probudil nás až ráno Kiro který přímo před nás postavil hodně silnou kávu, která nás probudila už jen když byla cítit. Takže dneska za Shinem, pokýval Yu hlavou když se znovu rozezněl zvonek. " Jdu tam " výjmečně řekl Kiro. " Yu? to je pro Tebe " . Zarazil jsem se kdo po mne co chce ale uplně jsem zapoměl na doktora. Strify se zarazil, nikdy ho u nás neviděl. Znakově přez oči jsem dal Kirovi díky za to že Strifymu nic neřekl a doktora jsem vzal k sobě do pokoje. Tak se posaďte, pobídl jsem ho a čekal, co mi řekne.Byl jsem s ním dost dlouhou dobu takže už přišel Stirfy zjistit zda je vše v pořádku, když jsem zrovna doktora vyprovázel ven. Když za nim zaklaply dveře přiřítil se Kiro. " Yu? všechno ok? je ti dobře? " sahal mi na čelo a třásl semnou. Jakmile jsem zavřel dveře zůstal jsem jako socha.

"Já...Já...mám...To snad ne" řekl Yu nepřítomně a svezl se na zem. Hlavu složil do dlaní a i přez všechny snahy se mu po tvářích rozkutálely slzy. Pak se zvedl a utekl do svého pokoje."Yu?? co  je?"vyděšeně za ním zvolal Strify."Nech ho být on až bude chtít sám nám to řekne."Poradil mu Kiro a plíbil ho na tvář."Bude to v pohodě"."Lásko nelhal by jsi mi kdybys něco věděl že ne?"Podíval se na něj Strify svýma nádhernýma očima."Neboj ,vše se dozvíš" usmál se na něj Kiro co nejkrásněji dokázal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Darci Darci | Web | 4. srpna 2010 v 22:42 | Reagovat

Noo... tak z toho jsem naprostý debil! O_x
Upřímně... jsem z toho zmatena! =)

2 sci-fi sci-fi | Web | 5. srpna 2010 v 9:39 | Reagovat

[1]: to nejsi sama..... ale tak aspoň je tam pořádná zápletka xD

3 cinema-bizarre-liebe cinema-bizarre-liebe | Web | 5. srpna 2010 v 11:23 | Reagovat

No to teda jo :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama