Srpen 2010

Opilí anděl ( 4 )

5. srpna 2010 v 15:02 FF :)
                                       YU

Zabouchl jsem dveře od svého pokoje, svezl se na zem podél zdi a plakal jako malej kluk. To nemůže být pravda, nesmí, vždyť ty výsledky byli v pořádku.. Relativně.  Zoufal jsem si pro sebe a stále jsou doufal že se doktor zmýlil. Nevěděl jsem z čeho jsem zoufalej víc, jestli ze sebe nebo ze Shina, ze kterého jsem byl vlastně spíš zmatenej než zoufalej, ale to teď vyšlo skoro na stejno.

" Hej? Yu? můžu dovnitř? "

Ozval se z pozadveří Kiro. Nu což, vím že Kiro něco tuší.. " Jo, jen pojď " . Pobídl jsem ho aby za sebou zavřel dveře a stíral jsem slzy.

                                          KIRO

Viděl jsem ho tam jako hromádku neštěstí. Přisedl jsem si k němu na podlahu, obejmul ho a nechal ho mluvit. Chvíli na mne jen koukal, pak koukal před sebe a pak spustil..

" Bejvalo mi zle..hodně zle. Motala se mi hlava a vídal jsem černě. Zvracel jsem a občas jsem měl hlušení v uších.. Byl jsme slabej, chtělo se mi spát. A poslední dobou jsem bílej jako zeď.. Když se rozruším, sekne to semnou.. Ale poslední dobou se nemusim ani rozrušovat a sekne to semnou stejně znova.. Kiro.. Já .. já mam. . "

Než stihl větu doříct rozrazil dveře právě se vracející Romeo.

" Nazdar bando! Taaak jsem doma! " rozezněl se pokojem jeho hluboký hlas.

Tak já půjdu, nechám Vás tady. Vstal jsem a šel raději stranou.

                                           STRIFY

Sssst, hej, Kirouši. Pojď na čaj zlato. Venku je ralativně pěkně, neprší, nesvítí. Doplánujem ten koncert. Řešil jsem různé věci jako je náš příšernej vztah s manažerem, místo pro šatnu, jídlo.. A najednou jsme slyšeli strašnou ránu.

" Dělá si prdel? je blbej? co to do toho vola zase k sakru vjelo?! " .

Tahle věta zatřásla skoro celým barákem až k nám ven. Ano ano.. Romeo když se rozzlobí stojí to vážně za to. Dopili jsme čaj a šli jsme udělat něco k obědu.

" Tak to asi dopadne špagetama ne? " Navrhl jsem Kirovi aby se šel zeptat kluků nahoru zda budou obědvat také.

                                               KIRO

Vyšel jsem schody, otevřel jsem dveře a viděl Romea sedícího na zemi s ubrečenym Yuem. Na toho fakt nemam nervy, řekl jsem si potichu.

" Jdu se jen zeptat, kdo bude obědvat a hned zmizim "

Špitl jsem tiše. Když se mi dostalo odpovědi že oba spokojeně jsem odešel a nechal je tam.

                                              SHIN

Seděl jsem na zemi opřenej o kus kovové konstrukce od postele a myslel ani nevím na co nebo na koho. V hlavně jsem měl Yuovo oči a Kirovo rty. Je to šílenej pocit.  Strava na nic, postel na zemi, lidi tady bez komentáře. Já chci domů.. domů, ke klukům. Zoufal jsem si v temě černé místnosti kde nebylo nic, nikdo.. Katarina mi varovala že takhle jednou dopadnu a ejhle.e.e
Praštil jsem pěstí o zem, kopl do zdi a padl zpět na zem. Příjdu si tu jako blázen, jako zvíře v kleci.. Nevěděl jsem zda mám zoufat, řvát, brečet, rvát se. Nevěděl jsem nic.

                                                YU

Dnes jsem měl jít na kontrolu a náběry. Trošku jsem se bál. Nu, co trošku, klepal jsem se jak osyka. Vzal jsem na sebe černou košili a po dlouhé době světlé džíny. Skočil jsem do bot, natupíroval vlasy a vyrazil se sluchátky v uších směr ordinace.  Když jsem stál před vchodovými dveřmi, musel jsem si zapálit. Ruce se mi klepali a nevěděl jsem kudy kam jít. Vešel jsem dovnitř, zavřel dveře a když jsem se otáčel, narazil jsem do někoho. Sundal jsem se sluneční brýle s chystanou omluvou ale zatrnulo mi.
Vytřeštil jsem oči a beseslovně chvíli zíral na onu černovlásku.

" Jane? " sestřičko? c.. co tu děláš? .. " Obejmul jsem ji jak nejvíc to šlo.
Nechápal jsem, co tu tohle stvoření dělá. Na tomhle místě, na tomhle oddělení..
Jeho starší nevlastní sestra, kterou miloval dlouhou dobu stejně jako ona jeho..přesně ta dívka, na kterou myslí každou noc než jde spát.. Ano, byla to ona, teď a tady.. Ne že by nebyl rád, ale děsilo ho to.

Za žádnou cenu jsem ji nechtěl pustit, dohodli jsme se že se vrátí ke mne a klukům jako to bývábvalo kdysi dříve, než se musela odstěhovat. Ale teď ji mám zpět.. Máme ji zpět. Což by vyřešilo i problém s koncertem, Jane je dokonalá za bicíma.

" Slečno Nio, pojďte " pobídla ji sestra ke vchodu do ordinace.
Začínal jsem se o Jane bát snad ještě víc než o mne. Musel jsem to říci klukům, musel. Vzal jsem mobil a volal Kirovi.

Kio - " Ano? "

Yu - " Jane, vrátila se, je tady, u mne, v nemocnici, chápeš to? je zpět! "

Kiro - " Co? proč je v nemocnici? je v pořádku? bude zase bydlet tady? "

Yu - " Zatím nic nevím, zjistím to a přivedu ji hned na oběd a jo bude bydlet u nás,
hele musím jít za chvilku jsem na řadě řekni to Strifymu ať o tom ví, měj se! - pí pí pí "

Když jsme již oba byli z ordinace venku, chytli jsme se za ruce, dali si polibek a šlo se ke klukům. Přesně jako to bývalo, ale přeci jen něco bylo jinak..

                                                   KIRO

Janeeeeeeeeeee! přiběhl jsem k ni a zuřivě ji obejmul. Tak dlouho jsem tu holku neviděl. Už jen ve dveřích jsem viděl jak Yu září štěstím že ji má zase zpět, ale přesto jsem na něm viděl že něco v pořádku není.

" Pojď, máme špagety! a vařil jsem je já sám " pobídl jsem ji ke stolu a musel se pochlubit.
Její úsměv byl unavený, tvář měla bledou, ale stále vypadala že má plno energie.
Vzal jsem si Yua stranou a zkoušel z něj dostat co nejvíc.

" Přijela sem zpět, protože je nemocná.. má to, co mam já.. oba máme Anemii.. "
Když tu větu řekl oklepal jsem se..

" Ale dá se to léčit, že jo? musí .. "

" Dá.. a budou to léčit oba a my jim budem pořádnou oporou!  " Poplácal mi po zádech přicházející Romeo který tuhle větu právě dokončil.

                                                     ROMEO

Jsem rád že je Jane zpět, všichni kluci jsme ji tu brali jako matku, sestru, prostě naše Jane. Nikdo by na ni nedal dopustit. Slečna se vkusem, rázností, svým chladným tajemnem, vzhled ďábla duše míšená s andělem a člověk pro kterého by Yu zemřel.. To je naše Jane.

" Je tu ticho vážení.. něco pustíme "
Sáhl jsem po prvním cd - The Gazette. Volume napravo a Strify ječící že chce Madonnu. Ideální odpoledne usmál jsem se pro sebe.


Opilí anděl ( 3 )

4. srpna 2010 v 22:19 FF :)
"Co se tu děje?"zeptal se Kiro a nechápavě se koukal z ubrečeného Yua na ještě ubrečenějšího Shina.

"Zlato koukni na ně.Vypadaj jak kdyby jim někdo ukradl medvídka pandu"řekl směrem ke Strifymu.V tu chvilku Yu i Shin vyprskly smíchy na celou hospodu."No no tak vtipný to zase nebylo"snažil se je utišit Strify."Nee?"zeptal se Kiro a pokusil se tvářit dotčeně.

"Páni já mám hlad"! , snažil se Yu rychle přetočit debatu jinam.Tak zaplatili a vydali se směrem k čínské restauraci." Dvakrát Sushi, jednou dietní salát ( Kiro drží dietu ) a jednou kuřecí se sladkokyselou omáčkou. " Prohlásil Yu a ostatní přikývli na souhlas. Shin a Kiro plánovali dodatky na blížící se koncert a Yu a Shin na sebe pořád koukali. Ani jeden nevěděli proč ale prostě koukali. To neuniklo Kirovi.. "

Musím jít na wc, omluvte mne " prohlásil Yu a šel. Co šel, utíkal. Ale proč? nevěděl jestli před sebou samím nebo před Shinem. Opřel se o mramorovou desku u umyvadel a opláchl si obličej ledovou vodou. A ještě jednou. Položil si čelo o sněhově bílé dlaždice a zavřel oči. Dýchal tak rychle že to muselo být slyšet až ven.

" Co se to děje? "  Cukl s sebou Yu když uslyšel hlas Kira zavírajícího dveře. " Co? nic.. všichni jsou tam kde maj být ne? promiň už dělám místo. " . Vyrazil Yu ke dveřím ale Kiro ho zastavil. " Ne .. co se to děje s Tebou.. " Jakmile dokončil Kiro tuhle větu s Yuem se zatočil svět." Nemůže to vědět..neví to nikdo.. " pomyslí si v duchu. " Semnou? nic brácho.. já jsem v pohodě. "

"No jak myslíš,tak se seber a pojd za nima nebo nás začnou podezřívat že si tu nezřízeně užíváme"Zachechtal se Kiro."No jo vždyt už jdu", řekl Yu ale při prvním kroku se svezl k zemi."Co je?Co se děje?Yu vstávej zatraceně!"Zaječel vyděšeně Kiro."Yu mluv se mnou,prosím!"snažil se navázat s ním hovor."bhm..pf.." ozvalo se z Yuovch úst místo slov."Počkej tu.Hned sem zpátky"řekl Kiro a vyběh pro pomoc.Doběhl k prvnímu člověku kterího potkal."Prosím pomozte mi!On tam leží a já nevim co dělat" vysypal ze se be udýchaně a už táhl postaršího muže směrem k toaletám.

Zavřete Ty dveře! křikl muž a šel do kleku. " A zůstaňte tu! " kdybych Vás potřeboval nebudu Vás nahánět kdovíkde..   Kiro stál jak vytesán z kamene a jen sledoval opřenej o dveře. Nebyl schopný pohybu. " Hej.. Hej!! jedna facka. Druhá.. Sakra Yu! štípl ho do ušního boltce a to zabralo " .. Yu? On mu řekl Yu? On ho zná? míhalo se Kirovi v hlavě tisíc otázek.  Starší muž vytáhl injekci z batohu co s sebou měl. Vypadalo to jako lékárnička? ..Byla to lékárnička..ale jiná než Kiro znal." P.. počkat.. co to? ! co mu to dáváte?! " Začal Kiro panikařit když se Yu zrovna probíral. " Eh.. dokrore.. " bylo jediné na co se v tuhle chvíli zmohl a pak znovu padl do bezvědomí. Dr. na nic nečekal a injekci mu vpíchl. " Potřebuju aby jste tu s nim zůstal.. klekněte si místo mne musí mít podepřenou hlavu, za chvíli se probudí. Asi si toho máte dost co říci a já mám hlášen příjem. Mějte se a hodně štěstí " . Starší muž dořekl větu a odešel. Kiro chvíli čekal a sledoval ho. Když se Yu probudil, Kira doslova omámily jeho oči.

Yu.. Yu! Ty žiješ. Začal radostí ten malej tvoreček brečet. Co Ti je? co se děje? a kdo to byl ?! .. " Kiro.. prosímtě.. " přiložil mu prty na rty aby mlčel " . Tohle zůstane jen mezi náma dvouma.. Nikdo se o tom nesmí dozvědět. Stále mu ležel hlavou v klíně protože ještě neměl dostatek sil. " Teď o tom mluvit nebudem, ale prosímtě.. ani slovo.. nikomu... Teď běž za ostatníma, aby si nedělali starosti kde jsme oba.. Řekni že jsem měl hovor " odeslal Kira který to stále nechápal čím dál víc.

"Jsem tu"řekl Kiro s co možná nejvíc klidným hlasem."To je dobře už sem myslel že si tam zapustil kořeny"Zasmál se Strify."A kde je Yu?"zeptal se s hranou lhostejností Shin."Má hovor.Za chvilku je tu"zalhal Kiro až mistrně.Pustili se do jídla které jim konečně přinesly.Za chvilku se k nim připojil Yu.Plný elánu a nadšení jaké u něj znali.Po jídle se rozhodli že pojedou nakoupit konečně nějaké jídlo.

"No jo"řekl Shin když už všichni stály u auta obložení taška´ma se vším možným."ale kdo bude řídit?Pily sme všichni"."Já to odřídím řekl Yu automaticky."Tak na to zapomen!" uthl se na něj Kiro."Po tom...No prostě ne." řekl už klidnějším hlasem."Takže já" řekl Shin a sedl za volant.

Děje se tady něco? zeptal se se zamrzlým smíchem Strify Kira a Yua. " Né, to byla jen menší neshoda a oba si myslíme že bude lepší když bude řídit Shin, protože je Yu ještě trošku rozčílenej. " Yu to jen odsouhlasil pokýváním hlavou a sedli si do auta.  Hele, tady je to dobrý. Je to skoro jako sámoška ale ve větším. Řekl Kiro když projížděli kolem nákupního centra. Ok, tak tu zastav, řekl Strify sedící vedle Shina. Kiro se pořád trošku podezíravě díval na Yua jestli už je mu vážně alespoň trošku lépe. Jdeme všichni, ne? Otočil se Strify a po pokývání všichni vylezli z auta. Ať se tvářil Yu sebevíc nejlépe stejně se ještě musel podepřít o auto. Takže chtělo by to nějákej chleba, celkově pečivo, pivo, vody, sušenky, čokoládu, polévky, chipsy, něco na chleba, kečup, hořčici... hmm.. " Vezmeme to regál od regálu a budem to házet tak jak nám to příjde pod ruku " Převzal Yu košík od Strifana a vyrazili k prvnímu rohu s čajem.

Když nakoupili co bylo třeba,vydali se na cestu domů."Tak a já si jdu lehnout"Prohlásil Yu když byl nákup uklizen a kluci si šli každý po svém."Dobrou Růženko"zazubil se na něj rozpustile Strify."Tak lásko a co my?"zeptal se Kira."Nooo...My by sme mohli jít projít do pokoje to oblečení co sme koupili...Začnem tvým?"Usmál se až koketně Kiro."Jen jděte.a já se natáhnu tady a všichi budou spokojený"Vystrčil je Shin z obýváku.

Zaklaply se dveře a oblečení lítalo vzduchem sem a tam.. Jedna košile, kalhoty, tričko, řetízek i náramek.. všechno co se přineslo leželo prvně na posteli a pak následně na zemi. Chechot Kira byl slyšet až k Shinovi do kuchyně. " K sakru! tady už si člověk ani nevypije kafe v klidu, né .. prostě pořád nějákej bordel! " Zamručel Shin a pustil si wifi. Konečně, alespoň něco.. Jedno, druhé.. když se chystal udělat si třetí kávu napadlo ho jít se zeptat kluků jestli taky někdo nechce. " Já si dám! " vypískl Kiro když ho Strify lechtal zezadu na bocích. " Jo? tak si ho pojď nandat a já si zatím zkusím svoje věci " . Vyslal Kira do kuchyně a zůstal v pokoji se Strifym. " Za týden máme koncert.. to zní dobře. Usmál se sám pro sebe Kiro když si nandaval lžičkou kávu do hrnku. Opírající se o kuchyňskou linku koukal bezmyšlenkovitě z okna kde pršelo. Když si odnášel hrnek s kávou viděl Yua míhajícího se na schodech když si otevíral okno. Náhle zvonící zvonek je polekal oba. " Jdu tam! " prohlásil Yu a šel velkou chodbou po schodech ke vchodovým dveřím.
jh

Kiro mu šel v zádech. " Policie, komisař Rie. Jdeme pro Shina " . Výraz mne i Kira musel vypadat v tuhle chvíli zajímavě. Ne, rozhodně víc než zajímavě.. Pozvali jsme pana Riea dovnitř aby nestál na dešti a Yu došel pro Shina.

"Dobrý den komisaři.Děje se něco?"Zeptal se zmateně Shin když uviděl komisaře."Ano pane,to děje.Půjdte s námi na stanici.Vezměte si doklady,věci...Však to už dobře znáte"přikázal nekompromisním hlasem komisař."

Co se děje?"zeptal se zamteně Yu."Shine co si zase provedl?!"obrátil se na Shina v obavách."Já nic nevím,nevím o co jde"řekl Shin a šel si do pokoje pro věci.Yu se vydal za ním.Když došel k němu do pokoje našel Shina na posteli s hlavou v dlaních.

"Co se to tu zase sakra děje?"zeptal se Shin."Mne se ptej člověče."řekl Yu podrážděně."Vím že se to ted nehodí Shine ale...Jsem to já?"Zeptal se Yu s drobným záchvěvem strachu v hlase.Místo odpovědi ho Shin k sobě přitáhl a něžně ho políbil.Pak vzal tašku s věcma a vydal se za komisařem."Můžeme?"Zeptal se komisař."Můžeme"řekl Shin pokorně."Ahoj kluci a nebojte se vše nějak dopadne" řekl klukům a vydal se za komisařem ven.Yu zůstal v jeho ložnici sedět na posteli a koukal před sebe jak zamraženej.. " Takže jsem to byl já.. jsem to já.. ale kdo ví jak dlouho to budu já .. Miloval Katarinu a o tu přišel.. Miloval Janet a ta ho opustila.. a teď.. to ne.. " mumlal si v duchu když k němu přišla komisařka co doprovázela komisaře. " Yu? " Zeptala se váhavě. Yu v tu chvíli vypadal jako by ji chtěl zabít.

" Co se stalo? co zase udělal? " Yu moc dobře věděl, že už za sebou má pěknou řadu problémů.. Od výtržnictví po ublížení na zdraví.. ale to co slyšel ho skoro zabilo. " Je na něj podána stížnost za napadení na zdraví, znásilnění, krádež auta a napadení policisty " . Yu v tu chvíli opět zbledl, ale za chvilku naštěstí chytil zpět svou barvu. " Ne.. nesmíš se rozčilovat..nesmíš se rozrušovat..to ti přitěžuje.. " říkal si v duchu ale moc mu to nepomáhalo. " Aby tohle vyhrál musel by se stát zázrak  " řekl a podíval se se slzama na komisařku. " Ano " . Řekla a chystala se k odchodu.  " Děkuji " řekl Yu a vyprovázel ji ze dveří. Jakmile dveře docvakli, Yu chytl záchvat vzteku a histerie. Kopal do zdi, mlátil do věcí, se všim házel. " Je kurva tak blbej nebo co?! Ne! on se prostě musel ztřískat! jako by to nestačilo že to dělává Kiro, ne musí prostě i on! " Jak dořekl tuhle větu zarazil se. On a Kiro pijou od skoro stejné doby.. Oba se opíjejí skoro denně.. Povytáhl nechápavě obočí a vydal se za Kirem.

"Kiro?Kiro musím stebou mluvit"křičel Yu už na schodech.Nikde ale nikoho neviděl."Tak do hajzlu Kirouši kde seš zatraceně?!"Zařval nepříčetně."Tady jsem Yu,co je?Co ječíš jak psychouš?"zeptal se Kiro který se vynořil jakoby odnikud. "Musím s tebou mluvit. O samotě." řekl a táhl Kira za sebou po schodech do svého pokoje."Co děláš ty cvoku?zbláznil ses?"zeptal se Kiro a bylo na něm vidět že má strach. On není blbej a dost možná mu to došlo."Tak.Nechtěl by jsi mi něco říct?Třeba o tom jak si začal pít.Nebo mám říct jak jste začali pít?" zeptal se Yu už klidnějším, ale přez to pevným hlasem."No já vlastně...já...no" .. snažil se Kiro narychlo něco vymyslet. "Já začal pít vlastně z nudy" , snažil se co nejlépe lhát." Nelži. Nedělej ze mě pitomce. Je to důležitý sakra tak s pravdou ven" podíval se mu Yu přímo do očí.

Ty jeho oči.. už zase.. jeho oči.. Když jsem se díval do nich nešlo lhát.. nemohl jsem.. Posadil se Kiro na postel a zarazil pohled někam do neznáma. " Yu, slib mi ale že nebudeš křičet, jde z Tebe strach " . Odvětil spíše pípnutím Kiro. " Ok ok.. " posadil se Yu vedle něho na postel a poslouchal ." Já.. já.. začal jsem pít po tom co mi poprvé napadl.. Když Kiro viděl Yuův výraz nasucho polkl. No.. to.. ono.. začalo to fackou.. pak pěstí.. a.. to .. no..ono se to něják.. pak.. prostě.. " než stihl doříci větu začal strašně plakat. " Kiro?! co se .. " Yuovi došlo že kdyby o tom mluvil bude na tom stokrát hůř. Obejmul ho a hladil po vlasech.  Zvedl ta svá uplakaná kukadla aby viděl opět Yuovo oči.  Schoulil se mu do náručí s plakal dál. Yu nevěděl jestli chce v tuhle chvíli zabít Shina za to v jakym stavu je kvůli němu teď Kiro, nebo jestli začít něco v tuhle chvíli říkat.. Ale mlčel. " Zůstaň tu prosím, nechci tu být sám " špitl Kiro když se Yu chystal odejít do svého pokoje.

Tak se Yu zase vrátil, sedl si ke Kirovi na postel a položil si jeho hlavu do klína."Neplač zlato..Promin že jsem to z tebe tahal. Ale potřeboval jsem to vědět.A promin že sem křičel.Víš jakej jsem."řekl Kirovi co se mu chvěl pod rukama a jemně mu hladil vlasy."Yu?Bude Shin v pohodě?Vysekaj ho z toho vid?Ublížil mi ale...Mám ho rád"Zavzlykal Kiro."Snad.Doufám víc než kdokoliv"řekl Yu tíše a hlasem mu lomcoval smutek."A ted už spikej.Odpočin si a pak to vše proberem v klidu ano?"řekl Kirovi a zvedl se k odchodu.

Posadil jsem se ven před dům na lavičku, zapálil si cigaretu a koukal na temě černou oblohu posetou hvězdamy. Snažil jsem se dát si dohromady všechny Ty věci. Musej ho pustit alespoň na ten koncert, i kdyby měl být poslední.. Při pomyšlení, že bude možná vážně poslední mi přejel mráz po zádech. Oklepal jsem se a šel dovnitř, bylo už pozdě. " Sssst hej! yu.. " ozvalo se z kuchyně. Strify si dělal horkou čokoládu. " Dáš si taky? " nezmohl jsem se na žádné slovo tak jsem jen kýval hlavou.. Posadili jsme se vedle sebe na gauč a Strify spustil jako první. Občas se sice chová jako tornádo, ale když si člověk potřebuje vylejt tak to on je ten za kým jde..Popřípadě ještě Romeo, ale ten je jak roznětka a z dovolené se vrací až za dva dny. A ano, první dotaz Strifyho byl, jak to řeknem Romeovi.. Bral jsem ho jako bratra takže to bylo na mne. Vysvětlím mu co a jak, opatrně a okrajově mu řeknu co mi vylíčil Kiro a pak ho budu držet aby nešel za Shinem. Řekl jsem Strifymu a napil se té lahody. Takže co podnikneme zítra?  zeptal se Yu Strifana když dopíjel šálek.

No asi by sme měly zjistit co bude se Shinem.Mám o něj fakt strach.Řekl Strify a sklopil hlavu.Mimochodem,proč jste na sebe v tý číně tak zírali ?Byly jste jak mimoňové. Je mezi váma něco?Začal vyzvídat.Ne to ne..Nebo vlastně možná.Já nevím jsem zmatenej. Ted jen přemýšlím jak to mol udělat.a hlavně proč. Každá fanska by s nim šla na požádání a on si to vynutí od nějaký..kdoví koho...Je mi z toho na nic. Zabručí hodně smutně Yu.Moc dobře víš že s fanskou by nešel jako nikdo z nás.Pro pána já uplně zapoměl na koncert?Pustěj ho?co myslíš?Vyděšeně vyjukne Strifan a unaveně zakloní hlavu

Pochybuju, ale tak na bicí umí i Romeo, v horším se to něják zvládne nebo by se jela akustika. Rozebírali jsme Shina dost dlouhou dobu a oba jsme se shodli na tom že se v posledních dnech choval vážně divně ale tohle by do něj nikdo neřekl. U posledního šálku čokolády jsme si ťukli jako při přípitku na to, aby to dopadlo alespoň obrysově dobře a usnuli jsme jak jsme byli na zemi. Probudil nás až ráno Kiro který přímo před nás postavil hodně silnou kávu, která nás probudila už jen když byla cítit. Takže dneska za Shinem, pokýval Yu hlavou když se znovu rozezněl zvonek. " Jdu tam " výjmečně řekl Kiro. " Yu? to je pro Tebe " . Zarazil jsem se kdo po mne co chce ale uplně jsem zapoměl na doktora. Strify se zarazil, nikdy ho u nás neviděl. Znakově přez oči jsem dal Kirovi díky za to že Strifymu nic neřekl a doktora jsem vzal k sobě do pokoje. Tak se posaďte, pobídl jsem ho a čekal, co mi řekne.Byl jsem s ním dost dlouhou dobu takže už přišel Stirfy zjistit zda je vše v pořádku, když jsem zrovna doktora vyprovázel ven. Když za nim zaklaply dveře přiřítil se Kiro. " Yu? všechno ok? je ti dobře? " sahal mi na čelo a třásl semnou. Jakmile jsem zavřel dveře zůstal jsem jako socha.

"Já...Já...mám...To snad ne" řekl Yu nepřítomně a svezl se na zem. Hlavu složil do dlaní a i přez všechny snahy se mu po tvářích rozkutálely slzy. Pak se zvedl a utekl do svého pokoje."Yu?? co  je?"vyděšeně za ním zvolal Strify."Nech ho být on až bude chtít sám nám to řekne."Poradil mu Kiro a plíbil ho na tvář."Bude to v pohodě"."Lásko nelhal by jsi mi kdybys něco věděl že ne?"Podíval se na něj Strify svýma nádhernýma očima."Neboj ,vše se dozvíš" usmál se na něj Kiro co nejkrásněji dokázal.

Opilí anděl ( 2 )

4. srpna 2010 v 15:50 FF :)
V ten okamžik, kdy jsem si chtěl téměř oddychnout že je vše v pořádku, rozrazili se dveře ve kterých stál se snídaní Yu zírající na nás jak na zjevení z jiné planety. " No.. a začal se chechtat. Nečekal jsem že to dopadne až takhle " Položil nám sanídani na postel a šel za sebou zavřít dveře.

" Ssassa...zamkni ! " štěkl jsem na něj se smíchem. Yu to bral v pohodě, když se na nás podíval bylo mu hned jasné že to nebyl jen úlet, znal nás dlouho. " Pomůžu Vám s čímkoli budete chtít " smál se a cpal se rohlíkem s mlékem. " Teda..čekal jsem že se to ze včerejška něják zvrtne, ale že takhle to by mne nenapadlo, ale pokud jste si tu cestu vybrali přeju vám to " Smál se pořád dál a bylo poznat že to myslí upřímě.

" Hej.. hej! já chci do koupelny a dole teče jen studená voda!! " Ozvalo se dunění na dveře..

Jo, Shin se vzbudil. "Můžu ho sem vpustit?Nebo nám to tu dočita rozmlátí!"Pokračoval se smíchem Yu a Strify se podíva na Kira a když se mu dostalo souhlasného přikývnutí dal Youvi svolení.

"Co se to tu děje?"Zeptal se tupě Shin."Něco mi uniklo?" "Tobě toho uniká"Znovu se rozchechtal Yu a Shin na něj hodil pohled jako na největšího cvoka pod sluncem. "No vlastně..Jak by sme ti to řekli.."začal opatrně Strify."No prostě se milujem!"Zakřičel Kiro nakažený Yuovou dobrou náladou.Shin se na ně podíval jako by se ptal zda to myslejí vážně. Když mu to bylo opětovně potvrzeno i od Yua, vzal si ručník, mýdlo a zašel do koupelny bezeslova se stejně potupným výrazem jako měl před chvílí.

Yu se začal řechtat snad ještě víc než předtím a mezi tím, když se nedechoval mezi slovy z něj vypadlo že se půjde na nákup až Shin vyleze ven. " Koupíme něco k jídlu, lednička vypadá jak po napadení pandemií a nějáké nové hadry.. A hry..a boty.. a možná " .. " Počkej.. nechceš si to psát? " Začal se smát Kiro který ho vytrhnul z jeho myšlenek a snění o tom co vše bude mít nového. Shin se v koupelně začal svlékat a přemýšlel co se to děje...Vážně jsou spolu?A nezbláznili se?Co bude s kapelou když jim to nebude klapat?....Myšlenky se mu honily hlavou jako malí motýlci.Vlezl pod sprchu a začal se mechanicky mýt roky nacvičeným způsobem.Sklonil se ale když se zvedal zapoměl na poličku nad jeho hlavou a sesadil všechny lahvičky které se na ní nacházely.

"Do háje já se na to vykašlu!"Zakřičel naštvaně."Co tam vyvádíš?Jsi v pořádku?"Ozval se zpoza dveří Yu kterého přilákala rána. "Jo,jo jsem jen..Sem v pohode".Kdybys nekecal.. znám Tě, na to zapomínáš.. A mimoto.. teče Ti krev, asi jsi si rozrazil čelo. Špitl Yu a stíral mu krev žínkou co spadla z police. Taky mne to zaskočilo, ale neboj se.. Skupinu to neohrozí, šak sám víš že už po sobě házeli oči i normálně, nejen když jim to nakázal manažer. Yu mu podal ručník a odešel z koupelny ven. Lezérně se opřel o stěnu a čekal až výjde ven, přeci jen ta rána byla trošku silněší tak se chtěl ujistit že je vše ok. " Hop, chytej " Křikl na něj házející po něm věci na sebe. " Jede se rovnou na nákup, tak to na sebe něják narvy a seběhni dolů k autu. " 

Yu vzal klíčky a šel předem.Po chvilce už Shin a Yu sedí v autě a míří do víru nákupů."Takže kam nejdřív?Potřeboval bych pár novejch kousků do skříně co myslíš?"Zeptal se Yu a podíval se na Shina s určitou starostlivostí."Jo no..Můžem"Odpoví Shin bezmyšlenkovitě."Ty mě vůbec neposloucháš"rozčertí se Yu ale raději dál řídí a nepátrá po tom.Ještě aby se pohádaly.To tak." Je dneska nějákej divnej.. ale to snad přejde

" .. Hele tady zastav! křikl zpozadu Strify a mířil prstem na největší obchod s oblečením co byl v jejich městě.. Vrazilo se do dveří a je fakt, že tolik věcí co tam bylo..co víc si přát. " Jééé hele.. tohle...A tohle to je dokonalé.. jé Kiro vidíš támhle! a ta košile!!  Strify byl jak v amoku, Kiro si vybíral košili, já nějáké doplňky a možná nátělník.. a Shin chodil jak duše bez těla.. bylo mu evidentně zle, ladil s jejich krémovejma zdma.

" Jsi v pohodě? " Nedalo mi nezeptat se .. " Jo..neboj se, všechno je ok. Jdu se podívat na barvy na vlasy o patro níž. " Ok. Souhlasil Yu a šel si po svém.

"V pohodě..Jasně já sem přece vždycky v pohodě.Nic mi nechybí.Jen...Co vlastně?Láska?Něha?...Kdo ví...Mám chuť udělat něco šílenýho."mumlal si po ceste Shin a dostal se až k polici s nejzářivějšíma barvama.Od světle růžové přez všechny možné zelené až k tmavě modré."To je ono.Udělám si něco šíleného na hlavě.Tak třebá tohle" sáhl po krabičce na které se usmívala slečna s až fosforově zelenýmy vlasy. "To nemyslíš vážně?!"ozval se za ním vyděšený Yu."Nechceš si tohle naplácat na hlavu že ne?!" "A proč ne? Jsou to moje vlasy,muj styl a můj život!"odpověděl nabroušeně Shin a vydal se směrem k pokladně.Yu si stoupl bezeslovně před Shina a pěst mu zarazil na hrudník. " Takže.. Teď uděláme 3 věci.. a neptej se! " ..Shin se sice netvářil zrovna nadšeně, ale co nadělal. Věděl, že proti Yuovi nezmůže stejně nic. Yu mu vytrhl krabičku s barvou z ruky, vrátil ji do regálu, chytl Shina za ruku a vedl ho kamsi o pár pater vejš. Zastavil se před hospodou. " Co to bude? Dvě piva a dva panáky " Shin se zdál že chtěl něco říci, už se nadechoval ale přecijen to vzdal. " Takže.. plán dne, prozatívně. Tohle a tohle do sebe ted hned vyleješ " postavil před něj jedno a jednoho panáka čisté vodky. Řekneš mi co se to s Tebou děje, já si Tě vyslechnu a pak Ti pomůžu.. Shin nahodil něco co připomínalo hooodně daleko úsměv..Byl fakt na dně a bylo to značně viditelné. "Když já..Ani nevim co se mnou je.Mám pocit že sem se zbláznil.Nespim,nic mi nechutná,nic mě nebaví."Začal ze sebe Shin pomalu soukat aspon trochu souvyslé věty a pak se napil piva."Copak ti s náma něco chybí?Nebo ti někdo něco řekl?O co jde?Chci ti pomoct"usmál se na něj povzbudivě Yu.Pak si vzal do ruky panáka,pobídlShina aby udělal to samé a prohlásil "Na zdraví"..."Na lásku"zašeptal tiše Shin."Jo tak o to tu jde?"zeptal se zmateně Yu když do sebe kopnul panáka.  " Jo.. o to tu jde.. " Sklopil smutně Shin hlavu. " Hej! dejte mi sem tác " kývl na číšníka Yu a za chvíli před nimi stál tác a na něm vyrovnané panáky. Yu moc dobře věděl, že jakmile jde u Shina o lásku je to malér.

" Tak kdo to je? " Zeptal se opatrně a podstrčil mu další deci.

" To je to..Já to nevím..Nebo vím ale nechci si to připustit..sám jsem strašně zmatenej. Víš po Katarině jsem si myslel že už mi nikdo tak k srdci nepřiroste.Ale teď? když jsem viděl je dva spolu... " Zavrtěl hlavou a znovu ji sklopil do dlaní. Yu viděl stékat malé potůčky slz dopadajících na roh stolu a hned mu bylo jasné že takhle to nechat nemůže. Odhrnul mu pramínky vlasů které mu spadly do tváře a při pohledu na jeho smutné oči zaplavené slzama ho bolestně píchlo u srdce."Tak kdo myslíš že to je?Znám ji?"zeptal se starostlivě.

"Ano znáš...ho.."hlesl Shin smutným přiškrceným hlasem."Znáš ho líp než kdokoliv" a znovu složil hlavu do dlaní."Promin sem idiot" ..řekl po trapné chvilce ticha a podíval se s obavama na Yua.Tvářil se zaraženě,nepřítomě a v jeho očích se leskly slzy."Neplakej.Jen prosím neplač stačí že budu já vypadat jako méďa panda."řekl s jemným úsměvem na rtech a lekce ho pohladil po tváři.

" Je tak starostlivý..ale kdyby jen věděl.. kdyby věděl... Pomyslel si v duchu Shin "

. Méďa panda je krásnej druh. Nedalo mu a pousmál se na Yua. " No vidíš..Úsměv Ti sluší víc " odvětil Yu . Na, dáme si ještě a na oběd zajdem do Čínské restaurace. Takže..Říkáš že ho znám.. Padl jeden panák.. " Ano.. lépe než kohokoli " řekl Shin znovu. " Kiro a Strify jsou spolu..  kdo je jeho vkus.. " Kiro? padl druhý panák.. " Ne.. já Ti.. " Než stihl Shin doříci větu načal Yu novou.

Takže Strify? nadzvihl tázavě obočí. Jeho odpověd ho skoro sesunula. " Ne.. on taky ne " . Yu vytřeštil oči a snažil se přemýšlet i když po tom co v sobě měl už to moc dobře nešlo. " Co jáááá?" Já mam novej korzet! Zavřískal Strify který zrovna doběhl i s Kirem z nákupů s tunou věcí v ruce. Posadil se a Kira si vzal na klín protože tam nebylo moc místa. Oba dopili zbytek. Yu sledoval Shinovi reakce, ale k jeho údivu? žádné.  

IC2P Scenes

4. srpna 2010 v 12:56 Videjka