I neštěstí přináší štěstí 5

13. června 2010 v 18:51 |  FF :)
Ani prášky na spaní nezabránily snům, aby se mi vloudily do hlavy. Pomalu jsem otevřel oči a chytil se za bolavou hlavu. Blbá kocovina! Nechtělo se mi vstát, tak jsem se jen převalil na záda a zíral do stropu. Myslel jsem na Shina, který teď leží v nemocnici. Co se mu sakra stalo?Nikdy mu nic nebylo,tak proč teď?Sevřel se mi žaludek strachem,natáhl jsem se pro krabičku a zapálil si.Všechno bude dobré,snažil jsem se uklidnit sám sebe.Co asi teď dělá Yu?Napadlo mne,když jsem si uvědomil,že je všude ticho.Pomalu jsem se zvedl a otevřel dveře.Věci tak jak jsme je v noci nechali,nikde nikdo.Zase jsem zavřel a zamířil k oknu.Otevřel jsem ho a hleděl na širé moře,které tiše zpívalo svou tajemnou písničku.Záhledl jsem pohyb a zaujatě se díval tím směrem.Jestli nejsem úplně mimo,sedí na pláži Yu a Strify.


                                      YU

Asi chybom měli pomalu vstát, podívám se na Strifyho kterej se mátožně snaží vyhrabat se z písku. Podám mu ruku a pomohu mu na nohy.  Nadechnu se čerstvého vzduchu před vchodovýma dveřma s vědomím, že si udělám kávu. Než jsem ovšem stihl otevřít, již mi na krku visel Kiro. Yu! dobré ráno miláčku, pověsil se na mne a dal mi pusu. Ne, že bych to neuvítal, ale trošku jsem se pod nim prohnul v kolenou. Ne tím, že by byl těžký, ale stále jsem byl rozespalý. Kikine, zlato. Políbím ho a mezi slovy se snažím něják ho sundat z mého krku. " Udělal by jsi mi kávu prosím? " Než jsem dořekl že chci i s mlékem, začalo pršet. Teda..to je zase dovolená, uchichtl jsem se a usadil se v kuchyni na pohodlnné kožené křeslo.

                                     KIRO

"Jasně" zazubil jsem se, pustil ho a vřítil se do kuchyně. "Kam se poděl Romeo?" zeptal jsem se, když mi došlo,že jsem ho dnes ještě neviděl.Yu se rozvalil na křeslo a s lehkým úsměvem zaklonil hlavu."Šel koupit něco k snídani" odpověděl a roztomile si zívl."Super,umírám hlady" rozesmál jsem se a vtiskl Yuovi do ruky hrníček horké kávy.Sám jsem se napil oblíbeného kakaa."Díky" usmál se Yu a přitiskl hrníček ke rtům.Při pohledu jakým se na mne podíval se mi podlomila kolena.Asi bych se měl trošku ovládat,smál jsem se v duchu.Když to ale nejde!Rozplýval jsem se při pohledu na něj.Pomalu jsem sjížděl pohledem od rozcuchaných vlasů k očím,rtům a při pohledu na ruce mi přejel mráz po zádech.Yu si mého zasnění všiml a rozesmál se.Jak já ho miluju!!Projelo mi hlavou.
v
bb

                                                     YU


Usmál jsem se jak nejsvůdněji jsem takhle po ránu dokázal, poklepal rukou na volné místo vedle mne a naznačil tak Kirovi aby se posadil vedle mne. Líně jsem přepínal kanály na místní Tv, kterým jsem stejně nerozuměl, takže jsem to raději přepnul na nějáké hrůzostrašně hrající rádio. Mhm, mohlo by se dneska něco podniknout, co myslíš? mrknul jsem na Kira a sápal jsem se mu pod tílko, které jakoby na sobě stejně neměl. Už už jsem se jazykem přibližoval k jeho hrdlu, když mne neuniklo že se vrátil Romeo. Kouknul jsem na Kira, zda dá přednost mne nebo snídani. Chvilku váhal, ale potom ze mne seskoči, chytl mne za ruku a řekl " směr rohlíky " musel jsem se smát.. Byl jako malý, hladový štěně.

                                                     KIRO

Měl jsem neuvěřitelný hlad.Zaútočil jsem na Romea,sebral mu tašku a prchal..Mojeee! křičel jsem a snažil se utéct Roumímu,který se neskutečně smál a pokoušel se mě chytit.Kdyby mu nepomohl Yu,možná by se mi to i podařilo.Takhle mě oba hodili na gauč,Yu mne začal lechtat a Romeo mi s pobaveným výrazem sebral tašku se snídaní."Já tu snídani radši udělám,jinak tu zbytek umře hlady" rozesmál se a zmizel.Nééé,rohlííkýýý pištěl jsem a brečel smíchy."Yuuu!!prosím už mne nech!! Škemral jsem jak malé dítě.Ten se jen uculil a držel mi ruce za zády."A teď jsi jen můj!" smál se.

                                                 YU

Byla to sranda a docela mne to i bavilo, taková menší, rodinná idilka  Maminka vaří, taťka drží syna co jim chce vyžrat ledičku a starší syn .. se líčí?! eh.. zajímavé  .. Jak se Kirouš cukal, docela mi to nahánělo husí kůži. Ne z toho že by se mi to příčilo, k mému udivení spíš naopak. Jednu ruku jsem si uvolnil a začal jí mapovat jeho křehké tělíčko. Od krku jsem pomaličku sjížděl až k pásku. Víc jsem si nezačínal a začal ho raději znovu lechtat, každou xhvilku sjem čekal Romea se snídaní a nechtěl jsem si navodit chutě abych se jich pak musel vzdát. " Já Ti dám, krást mi rohlíky k snídani, Ty se nacpeš a já asi umřu hlady né " začnu se smát a pošťuchovat ho.

                                                 KIRO

"Jo,přesně tak! " šklebil jsem se a snažil se vyprostit z jeho sevření.Rozesmál se ještě víc a prstem mi přejel po břichu.Romeooo!!Pomooooooooc!! řval jsem co mi síly stačily,ale bylo to k ničemu.Slyšel jsem jen Roumího smích a spokojené pískání."Vzdej se!"řehtal se Yu div nesletěl z gauče."Ses asi zbláznil,ne?" vyvalil jsem oči a v zápětí toho začal litovat.Yu mne přetočil na bok a tak zlochtal,že mne od smíchu chytaly křeče."Notak panstvo,končíme"vyrušil nás Romeo s tácem plným jídla.Yu mne pustil a vrhnul se na jídlo.Mátožně jsem se zvedl a setřel si slzy.Ve chvíli kdy to nečekal jsem do něj šťouchl a sebral mu rajče po kterém natahoval ruku."Počkej ty neřáde,tohle ti nedaruju!" zavrčel naoko naštvaně..

                                                YU

Moje.. moje malý rajčátko, zavrčel jsem a začal se smát. Když jsme dosnídali, Strify šel umýt nádobí. " Počkej zlato, já mu to utřu " mrknul jsem na Kira. Vzal jsem tedy utěrku a šel za strifanem. " Hele, za tím Shinem zajdem odpoledne..Po obědě. To se kluci zas budou válet na pláži tak si ani nevšimnou že chybíme. " Jako souhlas mi stačilo jeho mírné přikývnutí hlavou.


                                                 ROMEO

Kirouši! zařvu z pokoje trošku naštvaně ale stále s humorem když vejdu a vidím na posteli hromadu oblečení, na které jsou i boty. Ty uličníku jedna nepořádná. A nepůjdeš na pláž dřív, než to uklidíš i kdybych Tě tu měl zamknout. Začal jsem se smát ale zároveň se trochu bát co všechno pod tou hromadou oběvíme. " Mhmmm..preclíky, lízátka, ponožky, jééé hele, žvejkačky.. a Yuovo triko co hledal..pfffmh.. Jejda.. "  Kikin naráz zrudnul jako rajče když vytáhl růžová pouta. Too..tos neviděl. Začne se smát a rychle je hodí do rohu skříně. Hele, víš co.. raději to teď nech, ber plavky a jdem chytit barvu. Poplácal jsem ho po zádech, hodil po něm osušku a strkal ho ven ze dveří.

                                                 STRIFY

Jasně, jen si třískni těma dveřma ještě víc, mne ta hlava vůůůůbec nebolí a ten bordel? ne..nedělejte si s tím starosti, on to Strify uklidí.. Brr..by mne z nich omylo. Vedro se pořád stupňuje, místo studené vody tu teče vlažná a bordel co tu nechali vydá snad za celej hotel. Achjo.. Ani na muziku dneska nemam náladu. Mírně otevřu okno protože nechci aby sem dopadl ještě horký vzduch, to fakt ne..to už bych asi padnul tuplem. Otevřu lednici, vezmu si džus který je alespoň trochu chlazený a posadím se abych ho v klidu vypil. Za chvíli se zvednu, otevřu mrazák, vezmu si hrášek a přirazím si ho na čelo. Vydám se do Yuova pokoje s tím že tedy za chvilku vyrazíme směr nemocnice. Otevřu dveře od jeho pokoje a musim se pousmát. Leží rozpláclej jak velryba přez ohromnou postel, jednu nohu nataženou, druhou na zemi a ruce rozhozené jak dopadl. Polorozeplá košile a napůl svlečené kalhoty tomu dodávají ten správnej " šmrnc "  . Hej, zlato.. zacukám s ním a zamlaskám jako na koně. Vypadá roztomile. Otevřel jedno oko, druhé, zaxichtil se a první otázka byla " jsem mrtvej? " .  " Ne, nejsi ale budeš jestli nevstaneš.. musíme za Shinem než se kluci vrátěj " . Chtěl jsem vstát ale on si mne přitáhnul k sobě. " C.. co blbneš Yu? " Nic neříká a jen se mi kouká do očí. Mám takovou chuť ho políbit.. Sakra! na co to myslím, to.. to nejde. Vynadám si v duchu za svoje myšlenky. " Yu, měli by jsme.. jít " zvednu se co nejrychleji to jde a mířím ke dveřím. Tohle není normální, líbilo se mi to..  Yu pomalu vstává z postele, prohrabává si vlasy a když se protáhne křupne mu v zádech snad každá kost co tam má. " Strifko, za rohem mám nátělník, hoď ho po mne prosím " křikne na mne.
Zajdu za roh a vytáhnu z prádla jediný černý nátělník a vracím se s ním do pokoje kde stojí již do půli těla svlečený Yu. Trošku mne zamrazí, mám takovej ten hnusnej motýlčí stav v břiše. To je ho tělo.. úžasný tělo, svaly..  N..na.. podal jsem mu tílko co chtěl a rychle vypadnul z pokoje.  Nechápal jsem co se to semnou děje, tělo mi políval pot i když bylo v chodbě chladno. Když vyšel z pokoje a zavřel dveře, musel jsem.. prostě jsem ho políbil.
f


                                                                       YU


C.. co to sakra? co to bylo?! zvykově jsem pozvedl obočí protože tohle jsem vážně nechápal.
Víš co? dělej že se nic nestalo.. snad to raději ani nechci slyšet. A teď už pojď, vzal jsem klíče od auta, skočil do steelek a otvíral jsem branku. " Yuuu lásko, vy někam jedete? " ..Ano, stalo se přesně to, co jsem nechtěl, Kikin nás viděl odjíždět.
" No, jo, jedem jen pro nějáké věci co nám tu chybí, ale tak za 2 hodinky budem zět, neboj se " uklidnil jsem ho a pohladil na tváři odkazujíc ho na návrat za klukama. " Takže, směr Shin.. " prohlásil jsem a pustil radio. Celou cestu jsme mluvili snad o všem, k mému ohromnému štěstí jsme se k " incidentu " nevraceli. Tak, jsme tady.. řekl jsem trochu nejistě když jsem zaparkoval před budovou s ohromným nápisem "  Klinika interní léčby "
Na sucho jsem polkl a vešel do dlouhé, divné chodby.

" Promiňte, já .. hledám tady bratra.." pormluvil jsem na sestřičku, která vypadala v celku normálně.
" Ach ano, pokoj číslo 15. " řekla a usmála se .
Otevřeli jsme dveře a viděli Shina jak sedí na posteli.

                                             SHIN

Ahoj kluci, to jsem rád že Vás taky vidim. Do dvou dnů mne prej pustí, teda alespoň to říkali. Vezměte flek, nebudete tu stát, ne? měl jsem trochu strach z toho  všeho protože mi pořád nebylo nijak extra dobře ale říkaly že to byl jen tlak, takže je to dobré.
" Jen ještě náběry, počkat na výsledky a hurá s Váma zpátky " docela mi chybí to Vaše věčné popichování a to jsem bez Vás jen pár dní . Začal jsem se smát a oni taky. Pak spustili co se děje nového a já se nestačil divit.

                                        YU

Uf, tak jsem rád, nahnal jsi mi strach Ty lišáku! šťouchnul jsem do Shina tak že se zakymácel. Ještě trochu ztrácel balanc, taky kdo by neztrácel když celej den leží nebo sedí. Takže pro Tebe pak přijedem, ok? dohodnem se s doktorama a stavíme se pro Tebe. A teď už zase půjdem, aby nás kluci nepodezřívali, řekli jsme jim že jedem nakupovat něco do baráku, nechtěli jsme Ti sem tahat všechny. Nasadil jsem úsměv. Neboooj, alespoň si odpočineš.
" A až se vrátíš, budeš nás mít zase plné zuby " zazubil se Strify.

                                          ROMEO

Už jsou pryč něják dlouho, to nakupujou někde v Bruselu ne, zasměju se a Kiro se musí přidat. No co, alespoň je tu chvíli klid. Plácnu s sebou napůl do vody a napůl do písku. Slunce pálí jak o život a s mírnou obavou zjišťuji že se mi asi trošku připálil hrudník. Svezu se do vody celej, doufám že kluci koupěj šampon protože čistou vodou se ta sůl z vlasů dostává docela blbě.
" Hele Kirouši, už se vracej " křiknu na něj když vidím že se řítí zpět jejich auto. Neunikne mi, že se trošku hádaj, ale jakmile vylezou z auta, panuje klid a pohoda. Hmm.. zvláštní.

                                         YU

Konečně.. zabouchnu trochu nervně dveře od auta, zuju si boty, servu ze sebe všechno oblečení co mám a upaluju si to přímou čarou do moře. " Aaaaaaach.. " vzdychnu si nahlas úlevně, když mne celého pohltí chladná voda.  Potopím se úplně, nehledně na sprej nebo úpravu vlasů, všechno jde teď kolem. Hlavně že je to chladné, studené.. příjde mi že snad shořím tím vedrem jenž mne propaluje..tohle slunce je vážně úmorné, nedivím se že to se Shinem seklo. Když vynořím hlavu, mírně se leknu protože je předemnou Kirouš.
" Eh.. ahoj zlato ", políbím ho. Promiň že se to tak protáhlo, ale .. znáš nákupy se Strifym.. (
Po cestě jsme skočily alespoň do sámošky, něco jsme přinést museli .. ). Cáknu po Kiroušovi vodu a chytím ho za ruku. " Pojď " syknu na něj a táhnu ho dál do moře. " Trošku si zaplavem, chvilka samoty nám neuškodí " . Doplavali jsme až zpět k " naší " jeskyni. " Shina pouští za dva dny, což je ve středu.. a v pátek se jede domů.. Strify říkal že by nebylo od věci chvilku pobýt doma, třeba týden a potom zase někam vyrazit.. když už máme tolik volného času, nebudem ho přeci trávit doma na sedačce, co myslíš Ty? já i Shin jsme pro "  . K mé radosti souhlasil také, ovšem s tou podmínkou že tentokrát bude místo našeho pobytu vybírat on, což znamenalo jedno. Něco, kde méně paří slunce. " To bych viděl tak na Nový zéland, Itálie, ne? " začal jsem se smát.

                                        KIRO

No, Itálie nezní až tak špatně, ne? Ty malé uličky, staré cesty, Misano například.. Noční procházky po jejich starém městě, ruku v ruce, pod lampama které těkají malými plamínky světel,živá hudba stylu Cuba, po jemné písečné pláži při západu slunce, ta pravá italská zmrzlina! dáš si 3 kopečky a máš to i za oběd protože nic jiného už se do Tebe nevejde.. Přivřel jsem oči jak jsem se zasnil, ano ano.. Itálii miluji. Z mého snění mi vytrhly Yuovo rty. " Pšššt.. zasyčel jemě a políbil mne."T..taky máš rád Itálii? ..

                                      YU

Abych neměl, musim se pousmát. Jsme tam díky Tobě každé léto. A musím unat, že to má jednu výhodu oproti tomuhle moři.. Alespoň tam nejsou žraloci a je tam více stínu. Začal jsem se smát ale pomalu mi začalo docházet jak jsem blbej že celou dobu plavem přez hluboké moře ve kterém mají domov tyhle stvoření..Velký, dlouhý, ošklivý, šedivý.. Trošku se zachvěju při pomyšlení, že něco takového je tam někde podemnou..Hups..a fobie je tady. Abych byl mírně klidnější, přesvědčím Kikina abychom vyplavali na " naši " písečnou pláž.
" Zlato.. mám děsně spálený záda, nechceš mi je trošku promasírovat? alespon vodou..bolí to "
zaškemrá opatrně Kikin.  Nejsem proti, pokynu, aby si lehl na bříško, těsně k vodě. Nanesu první oplach vodou a začnu jemě přejíždět konečky prstů po jeho kůži. Chudáčku muj malej, musí to asi hodně bolet, co? jsi rudej jak rak. Zašeptám potichu.

                                   KIRO

"Trošku" pípl jsem a sevřel ruce v pěst.Bolest jsem nevnímal,jen jeho něžné doteky.Když mi začal sjíždět po páteři naskočila mi husí kůže.Zavřel jsem oči a slastně zavrněl,jako malé kotě.Yu se na chvíli zarazil,naklonil se nademne,ale pak si to asi rozmyslel a pokračoval v masírování.Usmál jsem se.Byl jsem neuvěřitelně šťastný a spokojený.Najednou prsty sklouzl do stran a začal mne lehce hladit na bocích.Nadzvedl jsem hlavu a podíval se na něj.Usmál se a líbl mne na tvář.Otočil jsem se na bok,abych na něj pořádně viděl a zhluboka se nadechl."Miluji Tě" zašeptal jsem.Neodpověděl,jen se mu zajiskřilo v očích.Naklonil se,jemně si mne přitáhl a políbil.Tělem mi projela obrovská vlna touhy.Objal jsem ho kolem krku a opětoval polibek.Přál bych si,abych v jeho náruči mohl zůstat navždy.Už nikdy jsem ho nechtěl pustit.

                              YU

Kdyby Tě to bolelo, řekni, špitl jsem když jsem bral ohled na jeho záda připomínající barevností západ slunce. Sjel jsem mu rukou opatrně před bok, abych se nedostkl jednoho z bolestivých míst. Jemě jsem mu skousl spodní ret, poté jsem se přesunul k uche kde jsem zuby jemně skousl ušní lalůček a zašeptal " Já Tě také miluji " . Od ucha jsem pouze jazykem sklouzl až na krk, kde jsem chvilku zůstal, z krku na hrudník a zpět k jeho hezbkým rrtům. Bylo mi jasné že s těma jeho zádama dnes nic extra nebude, ale vůbec mi to nevadilo. I to málo mne dělalo tím nejšťastnějším na světě.

                           KIRO

"Neboj se. Nebolí to "špitnu štastně. Nevnímám nic než jeho dotyky.Jeho sladké rty a prsty hladící mou kůži. Všechno co by mi mohlo způsobovat bolest se pod jeho prsty proměnilo v slast. Byl něžný. Opatrný. Nemohlo mě potkat nic krásnějšího. Neznám nikoho a nic krásnějšího než je on. Miluji jak mu tmavé vlasy kontrastují s kůží, jak se mu jemně třesou ruce když se bojí aby mi neublížil. Copak jde nemilovat ho? těžko. Políbím ho. Lačně, svůdně a dlouho. " Lásko? co kdybych ted namasíroval já tebe?"zeptám se nevinně a usměji se na něj jak nejroztomileji dokážu.

                             YU

Klidně, budu jen rád, pousměji se a lehnu si do vyhřátého písku. Je úžasné jak kontrastní to je. Teplý písek podemnou a chladná voda jenž na mne doléhá. Má tak jemné ruce, pod jeho dotyky bych vydržel sto let. Masíruje jemě, táhle a pomalu každý kousek mých zad a když přejíždí po obratlích jemně mi škrábe konečky nehtů. Masáž od krku přez záda až na boky? uh..to jsem dlouho neměl. Naklonil jsem hlavu lehce na stranu a čekal na polibek.


                           KIRO

Kdepak, žádnej polibek. Trošku ho potrápím. Bříškem prstu jemně objedu jeho rty ale políbím ho na šíji. Jemně ho kousnu do krku, provokuji ho. Nečekám jak se zachová a jako by nic dál pokračuji v masáži. Najednou sklouznu rukama na jeho pas a začnu ho lehounce lechtat za to ráno. Počkej ty zlobidlo, to ti nedaruju.

                               YU

Héééj! tohle ale není fer, začnu se smát. Ty mne tu zlechtáš a já ani nemůžu ( stále beru ohled na jeho záda ). Tak to teda ne, mezi smíchem se přemrsknu na bok a shodím ho do vody. Vlasy mu trčí snad va všechny světové strany, vypadá tak strašně roztomile. Skočím do vody a začnu ji po něm cákat. Chvíli si připadám jako když mi bylo pět.. Taky jsem se s Kirem takhle trápil ve vodě, akorát s tím rozdílem že teď se nepokoušíme utopit. Zlato, měli bychom se vrátit, podle všeho už máme po 22:00, nejen že se budou kluci shánět, ale já už mam docela hlad. Začal jsem se smát a skočil po něm.

                                STRIFY

Hmm.. 22:30? a to jsou ještě venku? no, že se vlastně divim u nich to neni nic neobvyklého ale alespoň se mohu v klidu navečeřet a jít si taky jednou lehnout s tím že bude ticho a ne jako obvykle od Yuana řvát něco co zní jako J-rock a od Kira prozměnu TV kterou zapoměl vypnout.  Zuju si boty a natáhnu se do postele se zmrzlinou a colou. Fuj, já mam dneska chutě, musím se zasmát sám pro sebe. Chvilku ležím a koukám někam do stropu a poslouchám tu hrůzostrašnou stanici s jejich jak tomu říkají " aktuální nej music " .. Upřímě? rve mi to uši. Jsem z toho přímo otrávenej jako krysa po jedu. Zvedám se s vědomím že to musím vypnout, nebo se z toho zbláznim. Všimnu si toho, že začalo být trochu chladněji, podívám se z okna.  Hmm.. zvedá se vítr, obloha je černější.. Snad nebude zase bouřka. Nechám odhrnuté závěsy a čekám co příjde. Mé mínění se asi brzo potvrdí, stačí že už teď je venku liják. Teda.. už by mohli dorazit, budou promáčený jak psi. Ač si to nepřipouštím začínám mít starosti..

                              KIRO

Ty nejseš vůbec romantik!Já mám hlad!"vyprsknu smíchy a něžně ho obejmu. Rukama bloudím po jeho zádech a přitom ho něžně líbám. "Ale jo máš pravdu. Poplaveme. Kluci by měli strach "napodobým jeho ton. No.pokusím se. Odpovědí je mi další polibek. Je vlahá noc a moře se třpytí v měsíční záři. Všimnu si jak zvláštně v tom světle vypadá. Jako tajemná bájná víla. Vlasy mu rámují obličej a oči mu planou zvláštní vášní. Vypadá úžasně. Dokázal bych se na něj dívat celé dlouhé hodiny.Vlahá noc,jen já a on. vůně moře a tichý šum vánku.

                                 YU

Něco se mi nezdá..obloha se zatahuje a zvedá se vítr.. " Lásko, zkus to trochu rychleji " řeknu a sám zrychlím. Vidím, že Kirouš znejistí, ubezpečím ho že se nic neděje ale že každou chvilku začne hodně pršet a že by to nemuselo bejt příjemné, protože tady ten déšť je dvarkát intenzivnější než u nás. Naposledy ho políbím na ty krásné rty a plaveme obratem zpět.Jako bych to neřekl, začnu se smát protože jakmile vylezeme na pláž začne pěknej lijavec. Pojď ke mne Ty moje malá mořská vílo, zasměju se s popichem a vezmu Kirouše okolo ramen. Když příjdeme do hlavní haly oklepeme se tak že to ohodí i sekretářku. " Eh.. pokoj číslo 15 prosím " začnu se smát a vidím že Kirouš trošku zažárlí když se na mne ona slečna usměje flirtovacím způsobem.

                                  KIRO

To se mi snad zdá.Ona s ním flirtuje!a on s ní?možná trochu.To se mi snad zdá.Hodím na tu drzou slečnu pohled který mluví za vše.Chudinka zrudne a sklopí oči.To se mi povedlo, musím se pousmát. Míříme do pokoje a jen se za námy zavřou dveře vrhnu se na Yua a znovu ho lechtám."já ti dám že se z toho vyvlečeš tím že se musíme vracet na hotel"řeknu výhnužně ale hned na to se začnu smát.

                                      YU

Ale notak! kluci..sakra.. já už skoro .. ne skoro, já už spal!  berte kruci taky trochu ohledu, jasné?! Ozve se rozmrzele Strify který doslova vyrazil dveře s tváří vraha. J.. jo..jasně, promiň. Asi bychom vážně měli jít spát, utrousím na Kira a začnem se naráz smát, i když zrovna neni moc čemu. Uvelebili jsme se vedle sebe na postel a do 5ti minut byl Kiro jak mrtvej. Ráno mi vzbudila děsná rána.. Co to? podívám se z okna. Eh.. zase bouřka? to snad ne.. Otráveně se zvednu a jdu dolu do kuchyně pro kávu. Sotva bouchnou domovní dveře, už se bytem line jedna nadávka za druhou:
"Sakra! K čertu s tímhle zkurveným počasím!" uleví si nově příchozí. Odhodí svou tašku rozmrzele na podlahu a opře se vyčerpaně o botník. Zuje se. Z bot odkapává na světlé dlaždice špinavá voda a vytváří tam hnusnou břečku.

"Sakra!" zopakuje Strify naštvaně a rozhlíží se po nějakém hadru, kterým by tu spoušť uklidil. Nic však nenajde.
"Na, utři se," promluvím když zaslechnu  Strifyho remcání, a podávám mu suchý ručník.
"Díky," zvedne ke mne s úsměvem tvář.
"Tohle počasí je vážně děs," zamumlá a vysuší si vlasy..
"Musíš se převlíknout nebo nastydneš," varuji ho. Strify se nad mojí starostlivostí zasměje.
"Dobře, mami," přehodí si ručník přes ramena. Rozcuchané vlasy si prohrábne ledabyle rukou, aby je alespoň částečně zkrotil a začne si rozepínat černou košili, která se mu lepí na tělo.
"Nech toho, myslím to vážně," utrousím, "nachladíš se a ztratíš hlas," Strify se lehce pousměje a stáhne ze sebe košili úplně.
"Ji můžeš ždímat.."řeknu a oba dva se jako na povel zasmějem. Ve stejný okamžik silně zahřmí.
"No, a ještě ke všemu je znova bouřka!" zadívá se Strify z okna. Obloha se rozsvítí pod náporem dalšího blesku a následuje pořádná rána.

                                    STRIFY

Poslední rána byla tak velká, že spadl kus skleněné tabule z okna, šíleně jsem se leknul a skočil Yuovi přímo kolem krku. Blízkost jeho horkého těla mi nahání husí kůži, ale v tuhle chvíli jdou všechny moje předsudky stranou. Lekl jsem se s takovou razancí že jsem měl srdce v krku. Rány jsou stále silnější což mne zrovna vakrát netěší.. Stále se trošku klepu z toho šoku takže jde stranou i ten fakt, že Yu je stále svlečený do půl těla. Nic. Všechno jde v tuto chvíli stranou. Jak jsem v jeho objetí, přestávám vnímat hrůzostrašné ránya soustředím se jen na tlukot jeho srdce a jeho pravidelně se zvedající hrudník... .. Je to.. zvláštní, ale je to tak.. 

                                   YU

Ale notak.. to bude dobré.. Objímám sice Strifyho, ale v duchu si říkám, co asi dělá chudinka Kirouš.. Pokud už je vzhůru, má smrtelnou hrůzu.. Musím za ním, za svým malím medvídkem. Pomalu se odtáhnu od Strifyho, kterého posadím do křesla a podám mu silnou kávu s rumem. Vypadnutí skleněné tabule zapříčinilo že bylo trochu chladno. Kdyby něco, přijď nahoru, mrknu na něj a vydám se po schodech do podkrovního pokoje. Otevřu dveře a vidím Kira jak stále sladce spinká pod trojkřídlím oknem nad kterým obloha pod vlivem blesků svítí jako lampička. Uff.. ještě že spí.

                                   STRIFY

Sedím v pokoji a popíjím kávu. Přemýšlím o tom co se stalo a začínám se nenávidět.Sem hlupák.Hlupák!Najednou se naprosto bez vůle rozpláču.Jen tak tiše sedím a pláču.Nechápu proč se tohle muselo stát právě mně.Co dělám tak špatně?Proč?Proč já?:Myšlenky v mé hlavě řádí víc než bouře venku.Najednou slyším kroky.Setřu slzy a snažím se tvářit jako by nic.Romeo se oběví mezi dveřmi a první co ho zajímá není nic jiného než rozbyté okno."Co se tu sakra zase stalo?"zeptá se napruženě. Ale při pohledu na mne a moje pláčem zarudlé oči se zarazí.Dojde ke mně,přiklekne a něžně se zeptá:"děje se něco zlato?To ta bouřka tě tolik rozrušila?".Cože?On má zájem?A ptá se tak něžně?Co se stalo?Nepoznávám ho.Nejdřív se rozčiluje a pak najednou je jako andílek??

                                ROMEO


Chuděrka, musí mu bejt vážně zle..Stačí jeden pohled na něj a je mi jasné, že z bouřky to zrovna nebude. Oční stíny má snad po celé tváři a tužku na oči rozteklou jako by se chystal na heavy metalovou akci. Není skoro schopen mi ani odpovědět, protože stále natahuje. Kdyby tak věděl..kdyby věděl jak mi na něm záleží. Chvilku na sebe koukáme a potom mi bezeslova padne do náručí a začne brečet znova. Sice to vůbec nechápu, ale snažím se mu být oporou jakkoli to jde. Nechám ho vyplakat se. Tuším, že jde asi o Kira, ale.. co když ne?  každopádně teď z něho nic tahat nebudu.

                               STRIFY

 Sem tak rád že se tu ukázal.Krásně mu voní vlasy.Proč sem si toho nikdy předtím nevšiml?Vlastně sem o něm nikdy moc nepřemýšlel.Byl tu pro mě vždycky jako kamarád.Nikdy jinak.A ted?Pláču mu tu v náručí a řasenku mu otírám do trika.Až na to přijde zabije mne.Ale to ted nevadí.Je tu pro mne.Přitisknu ho k sobě tak těsně jak jen to jde a zašeptám prostě a sotva slyšitelně "Dekuju".Najednou si uvědomím že se k němu možná tisknu až moc.trošku se pokusím odtáhnout ale najednou coto?on mě nechce pustit?"Nepouštěj mě..prosím..."zaslechnu jeho slova.A tak ho znovu obejmu.Copak jeho taky něco trápí?Je něco co nám neřekl?Nebo jen mně?

                              ROMEO

  Jak ho držím v náručí, je mi něják..lépe..Necítím se konečně tak sám, tak bídně..Dokonce už ani rozmrzele, ba občas někdy i .. odstrčeně? .. Možná. Jak ho objímám z ničehonic se mi otře svou tváří o mou. To, že má tváře všelijak barevné od makeupu a stínů teď naprosto vynechávám.. Hmm.. voní po kokosu, nádherná vůně a Ty jeho tváře..jsou tak jemné.  Trošku mne zamrazí když ucítím jeho rty na mém krku. Nesním? nespím? mírně se štípnu abych se přesdvěčil a bolest se dostaví ihned.. Takže to nebyla iluze, halucinace. Sám teď pořádně nevím, co chci.. Teda vím, ale..chce to také on?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lugretka Lugretka | E-mail | 13. června 2010 v 19:14 | Reagovat

Začíná se to docela zajímavě vyvíjet :-D

2 sci-fi sci-fi | Web | 13. června 2010 v 19:20 | Reagovat

xD.. twl také páry.. Yu s Kirem... chápu,.. strify s  romeem to radši se Shinem xD

3 Ashita Ashita | 13. června 2010 v 19:25 | Reagovat

Zajímavý to teprve bude věř mi :-D  :-D

4 Lugretka Lugretka | 13. června 2010 v 19:38 | Reagovat

Jen počkej sci-fi. Nás dostanou nějákym šokem :-D

5 sci-fi sci-fi | Web | 13. června 2010 v 19:59 | Reagovat

[4]: například.. čím Kiro otěhotní a nebude vědět jestli je to Yuovo bo Strifyho ?? xD

6 Maja Maja | 13. června 2010 v 20:03 | Reagovat

jestli to takhle pde dál tak bude chudáček Shin na ocet.. :-D

7 Lugretka Lugretka | 13. června 2010 v 20:03 | Reagovat

Chudák, to by musel jít na císařák? :-D

8 Lugretka Lugretka | 13. června 2010 v 20:04 | Reagovat

Maja : o to se u práce holek nebojim xD

9 Bix Bix | 13. června 2010 v 20:09 | Reagovat

máte někde třeba fotky ? bych chtěla vidět kdo to tu má na svědomí :-D

10 Tess Tess | Web | 13. června 2010 v 20:10 | Reagovat

http://cinema-bizarre-liebe.blog.cz/0904/contact-us  ( no, žádná sláva to neni xD )

11 sci-fi sci-fi | Web | 13. června 2010 v 21:41 | Reagovat

[7]:  to by nějak nevadilo xD..  hlavní by bylo zjišťováni otce xD

12 Lugretka Lugretka | 13. června 2010 v 22:25 | Reagovat

Já bych se vsadila že Yuanovo, ale ten by se o něj nechtěl starat tak by se Kiro vrátil ke Strifymu kterej by ho i s malym příjmul :-D

13 Ebey Ebey | 13. června 2010 v 22:45 | Reagovat

Shin na ocet nebude,o to se postaráme :DD :-D

14 Ashita Ashita | 14. června 2010 v 12:57 | Reagovat

Nemusíte se bát :-D Máme času dost :-D A Shina by sme samotného nikdy nenechaly chudáčka ;-)

15 Ebey Ebey | 14. června 2010 v 14:59 | Reagovat

[14]: To je přece samozřejmost ségra :DD

16 Ashita Ashita | 14. června 2010 v 19:23 | Reagovat

Jasně ségra :-D

17 sci-fi sci-fi | Web | 14. června 2010 v 21:56 | Reagovat

[12]: xD.. přesně časem by si Yu mohl uvědomit že má třeba syna a že má povinosti a chtěl by kira zpátky i se synem xD

18 Lugretka Lugretka | 14. června 2010 v 22:20 | Reagovat

A myslíš že by mu ho Strifan vrátil? :-D

19 sci-fi sci-fi | 15. června 2010 v 15:18 | Reagovat

[18]:... hej asik ne, ale víš jak kiro by šel za yuem pač by chtěl aby jeho dítě byo s tátou xD

20 Lugretka Lugretka | 15. června 2010 v 16:30 | Reagovat

chudák :D

21 Pixpix Pixpix | 15. června 2010 v 18:40 | Reagovat

Aby to nedopadlo hromadnou adopcí :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama