I neštěstí přináší štěstí 3

12. června 2010 v 15:40 |  FF :)
                                      KIRO

Chtěl jsem kývnout na souhlas, ale to jak pořád víc a víc zvedal to obočí a rychle dýchal bylo tak provokativné krásné. Po chvíli přestal zvedat obočí.. lehl si na mne a ruce mi prudce přitiskl k zemi těsně za hlavou... Přestal jsem cokoliv vnímat.. zasypával mne polibky na rty, krk hrudník.. To už se opravdu nedalo vydržet.. "Yuu..!!" vypískl jsem.. Tázavě se na mne podíval.. jen jsem na něj mrkl.. v té chvíli věděl, že mne má... že jsem jen jeho..


                                       YU


Štěstím jsem rozhořel, ten maličký tvoreček ve mne vyvolával skoro extázi. Klekl jsem na všechny čtyři a čekal, v tu chvíli jsem si připadal jako poslušný pes čekající na sladkou odměnu. Za nedlouho jsem cítil jeho drobné ruce na mém pozadí a následně mnou projela elektrizující vlna bolesti, jasně..na pláži jsme gel neměli ale co, za krátko to přešlo a já si tak mohl užívat. Bylo to.. úžasné, jiné .. Za krátko už mé tělo projela vlna tepla. Vyčerpaní ale šťastní jsme padli do písku a nechali na sebe pražit slunce do doby, než jsme usnuli. Probudilo mne až hlasité pokašlání, trnul jsem s sebou a nademnou stál Shin.

" Tak to jsem zvědav, jak mu tohle chcete vysvětlit.. "

V tu chvíli se probudil i Kiro, jehož reakce mi zaskočila. Zívl, mávl rukou, řekl že to něják pochopí a shoulil se mi zpět do náručí. V tuhle chvíli jsem nechápal nic, ale měl jsem jeho.. objekt mé touhy.. Na ničem mi v tu chvíli nezáleželo víc.

                                  KIRO

Nechtěl jsem řešit,jak mu to pak vysvětlit.Nechtěl jsem řešit vůbec nic.Yuova blízkost mne naplňovala zvláštním pocitem štěstí a spokojenosti.Cítil jsem to,co se s Strifym už dlouho ne.Při pohledu na  krásné tělo na kterém se oslnivě třpytily krystalky písku mnou projela podivná slabost.Jeho nejistý pohled mne spaloval neuvěřitelným žárem.Mé srdce divoce tlouklo,myšlenky a pocity se míchaly v mnohobarevný koktejl.Na Strifyho jsem vůbec nemyslel.Má mysl i city patřily teď pouze jemu.Pořád mne měl ve své moci,i když  teď vypadal poměrně nejistě.Shin se díval z jednoho na druhé a bylo vidět,že i on sám neví,co si myslet.

                                YU

Než jsme si stihli cokoli říci, nastal další šok. Ano, přišel..Za Shinem se rázem objevil Strify, který těkal očima z Kira zpět na mne.. Vyplašeně jsem se podíval na něho a zpět na Kira s tím, že jsem počítal, že to co se právě stalo bral pouze jako hru. Ovšem, zmýlil jsem se. Z mých nepatrně smutných myšlenek v tuto nehezkou chvíli mne vytrhla Kirova dlaň, chytajíc mne okolo krku a polibek na tvář.. " Já.. bylo mne to jasné, ale nezlobím se, přeji Vám to. "  Pronesl Strify a dál ho to nezajímalo..Jako by se nic nestalo, jakoby najednou Kiro pro něj nikdy neexistoval.. Podíval jsem se na něho v domění utěšit ho, ale evidentně to nebylo potřeba. Kiro mne chytl kolem pasu, pomohli jsme si navzájem na nohy a následovali kluky směrem k hotelu. Strify se choval naprosto přirozeně, dokonce byl i veselej, což mi nedávalo smysl již vůbec.. " Tááákže, čokoláda, šamaňské, něco tvrdšího.. pár kostek ledu a jahody, to vše prosím na pokoj č. 5! " rozlehlo se k číšníkovi Strifyho křiknutí. Nevěřil jsem vlastním očím a nyní snad ani uším. " To je dobré Yu, my... stejně jsme se asi chtěli rozejít, prostě.. neklapalo nám to.. naše " domácnost " by prostě nešla. O to raději jsem, že bude s Tebou, s někým koho znám a mohu mu věřit..Ale teď již hurá na pokoj, jde se slavit !! a nezapomeň, úsměv, jako staaaaar! " přilétl ke mne a roztáhl mi koutky od ucha k uchu že jsem se vážně musel smát. Tenhle den jsem nechápal nic, ale nevadilo mi to, získal jsem Kira, to křehké stvoření, kterému tluče srdíčko nyní jen pro mne.. Z myšlenek na jeho krásné tělo mne vyrušila rána. Můj a nyní již i ostatních pohled spočinul na Romea, lezérně se opírajícího o futra dveří.

                                    KIRO

O co tu jde? Strify jako by to věděl už dávno. Chová se tak přirozeně .Nic sem pro něj neznamenal? Hloupost...Jen nechce dělat problémy .Je pořád stejný. Ale hlavní je, že mne a Yuovi již nestojí nic v cestě. Jsme jen já a on. Navždy. Nikdo mi ho nevezme. Nevím co ani proč se stalo. Ale jsem rád že to tak je. Najednou proud myšlenek jako by protnula dutá, hlasitá rána. Co to do čerta ty kluci zase vyvedli???

                                      YU

Po hlasité ráně se po pokoji rozlehne hlasitý výbuch smíchu.. Unaveně se zvednu z pohodlnného křesla a jdu se podívat, co zase vyvedli. Když spatřím Romea na zemi a Shina pod ním, pochopím, že Roumí nebyl moc střízliv a Shin mu jaksi.. vběhl do cesty. Nejde mi nesmát se. Dnešek byl vážně znavujícím dnem, rozhodnu se tedy zalést do svého pokoje, alespoň si lehnout a odpočívat, když už nespat.. " Dobrou vespolek, sorry.. ale jsem mrtvej ! " prohlásil jsem a zabouchl za sebou dveře. Padl jsem na postele oblečen, v botech, prostě tak, jak jsem dveře zavřel. Chvilku jsem koukal do stropu a bezhybně ležel, vážně jsem toho měl tak akorát. Odhrnul jsem závěsy z okna a pustil do pokoje trochu měsíčního světla.. Měl jsem překrásný výhled na pláž očerněnou clonou noci. Složil jsem se zpět do postele a koukal někam do dálky.. Chtělo se mi přemýšlet, ale už i na to jsem byl dost unaven.. Světlo zhaslo již i ve druhém pokoji, hluk také přestal..Kluci šli už také spát? přišlo mi to divné, v tuhle dobu..ale asi měli také dost.

                                         KIRO

Všude se rozhostilo ticho. Všichni toho máme dost..Co Yu? spí? možná bych se mohl jít podívat. Vstanu z postele a jen tak jak sem, ve spodním prádle se tiše připlížím k jeho dveřím. Ticho.Asi spí. Nebudu ho rušit. Sednu si k jeho dveřím, zády se opřu o chladné dřevo a konečně přemýšlím. Jaký je? Doopravdy...Jak moc dobře ho znám? dobře...známe se přece roky. A proto ho miluji. Ano. Miluji ho..protože když se tváří neštastně udělají se mu něžné vrásky na čele. když se usmívá má sladké dolíčky ve tvářích, má ty nejkrásnější oči a pro jeho rty bych vraždil...nenechám nikoho aby  mu ublížil.nikdy..

                                           YU

Co teď asi dělá Kirouš? leží? spí? je venku? v téhle tmě.. je tam chladno.. Slyším nějáký pohyb za dveřmi, nedá mi to a vstanu..tak jak jsem..rozcuchanej jak když jsem vylezl z pračky. To si jde určitě zase Luko pro pití do lednice a zakopl, jako vždy... Rozmrzele otevřu dveře s tím vědomím že mu řeknu že si spletl moje dveře se dveřmi od kuchyně ale .. Kiro? vydechnu a na okamžik se mi zatají před očima když ho spatřím u mých dveří.. " Já.. já šel do kuchyně.. " vykoktá ze sebe.. " Lásko.. k.. kuchyň je na druhé straně.. a šel? vždyť sedíš? " pozdvihl jsem obočí nechápavě, poškrábal se ve vlasech a čekal co z něho vypadne dál.


                                     KIRO

Vypadá božsky. Vlasy má roztomile rozuchané a tváří se jako malé dítě když před něj postavíš krabici s čokoládou. Asi čeká co mu odpovím. Zvadám se a z příma mu pohlédnu do těch nádherných očí. "Víš lásko já.." a nedokončím větu. Obejmu ho kolem pasu a lehce, něžně ho políbím. Pořád chutná stejně sladce ale teď přece jen jinak. Je můj. A já jeho. Konečně. Asi sem si to přál už dlouho...kdo ví... Druhý polibek trochu prodloužím a rukou sjedu na jeho bok. Trochu se k němu přitisknu až slabě zavrávorá. Tohle nečekal.

                                    YU

Já.. já nemohl usnout.. zašeptal jsem skoro neslyšitelně.. Evidentně chtěl něco říci, ale já ho umlčel přiložením prstu na jeho rty. Rty hebké jako hedvábí.. Rukou ho chytím za pasem a posunu  do svého pokoje. Zavřu dveře, napadlo mne zamknout, ale bohužel jsem to neudělal. Ššššt, ať nevzbudíme ostatní. Nestačil jsem doříci větu a jeho nahé stehno mi přejelo po mém. Mělo to na mne doslova omamující účinek. Zaklonil jsem hlavu v přívalu slasti. Položil jsem Kira jemě na postel a chystal si to řádně užít, v suchu, v teple.. V tom se otevřeli dveře. " Yu, prosímtě, kde mám.. " rozsvítilo se světlo a ve dveřích stál Strify. " J.. já.. pardon.. nenechte se rušit.. jen jsem hledal klíče.. " Zasykl Strify když byl již na odchodu. A víte Vy co? ráno se to oslaví! .. křikl Strify a odešel. Nechápali jsme ani jeden, tak jsme šli raději spát. Ráno nás probudil budík, no.. budík..Strify házející po nás polštáře. Pojďte, honéém.. Nikdo nechápal. Všichni ještě rozespalí se sešli dole v hale.. " Taaakže, šapmaňské, jahody, ledové kostky, nějákou tu čokoládu a něco tvrdšího! " zakřičel Strify na číšníka a my nechápali snad ještě víc.

                                  KIRO


Co to ten Strify zase vyvádí pro draka? To je opravdu neuvěřitelné .Zase by slavil. No zase. Včera to moc nevyšlo. Jen se divím že vše vzal tak s klidem. Ale co, nic lepšího si nemůžeme přát. Mmm takže čokoláda a jahody. Jahody. Mám nápad. Na dnešní noc Yu hned tak nezapomene. Nevědomky se začnu potutleně chichotat.

                                  YU

Zpozoruji Kirův záludný úsměv a trošku s nadšením a překvapením čekám, co chystá.
Nadšeně jsme se vrhli do pokoje a slastně sebou plácli na gauč a do křesel. Během několika minut dorazila objednávka. Orosená láhev šampaňského, krvavě rudé jahody a lahodná čokoláda. Strify rozlil šampaňské do sklenek a svou zvedl k přiťuknutí.Na tuhle skvělou dovolenou a na nový, šťastný pár ! řekl a ťukl si s ostatními.

                                  KIRO

Yu mne opatrně chytil kolem pasu a přitáhl k sobě. Položil jsem mu hlavu na rameno a nechal se unést vzpomínkami na pláž. Vracel jsem se zpět, k bouřce, jeskyni,prvnímu polibku..Tělem mi projela lehká vlnka vzrušení. Yu se pomalu sklonil a něžně mne líbl na rty. Nečekal jsem, že by to Strify vzal tak klidně, ale byl jsem za to neuvěřitelně rád.

                                  YU

Když už se doslavilo, šel kažý po svých, původně jsem se chtěl Kirouše zeptat jestli bude u mne nebo ne, ale než jsem to stihl byl jsem vstrčen do pokoje. Kiro zamknul? a.. má s sebou jahody? a i ty čokoládu? hmm.. začnu se usmívat při představě toho malého krásného tvorečka podemnou.. Počkám až vše polží a začnu jej jemě líbat a aniž bychom přestali posadíme se na postel. Zajedu mu rukou do vlasů a druhou pod tričko. Nemůžu se jeho polibků nabažit. Zakloním mu hlavu, abych měl k jeho ústům lepší přístup a obkročmo si sednu na jeho klín. Začíná se mi poddávat, což je dobře. Zapřu se rukama do jeho ramen a povalím ho na postel. Doslova z něj servu tričko a hodím ho kasi za nás. Aniž bych se přestal rty dotýkat jeho tváře, přejdu až skoro k jeho rtům. Místo toho, abych ho však políbil, zvednu obličej jen pár milimetrů nad jeho a otřu se svým nosem o ten jeho. Vezmu jahodu a jemně mu s ní přejdu po rtech , Něžně s ní sjedu dolů, až ke špičce nosu. Přiložím ji zpátky na jeho horní ret a dokreslím tak čokoládovou cestičku až k bradě. Chvíli se zamyslím. Dojdu k závěru, že by bylo plýtvání, nechat tu čokoládu tam kde je a tak se tedy sehnu, abych ho té ozdoby zbavil. Políbím ho něžně na špičku nosu a jazykem olíznu čokoládu. Chutná ještě líp, než samotná. Pomalu se jazykem přesouvám přes kořen jeho nosu nahoru a dávám si pozor, abych na cestě ani kousek té sladké dobrůtky nenechal.

                                 KIRO

Ale notak! to není fér. Tohle sem mu přece měl provádět já. Ale to nevadí.oplatím mu to. Víc než si umí přestavit. Když doslova zlíbá čokoládu z mého obličeje tak ho nežně položím na postel. Miluji ten jeho pohled plný očekávání. Něžně ho políbím na krk a stoupám až k ušnímu lalůčku. Špičkou jazyka ho něžně polechtám na uchu a potom se od jeho tváře vzdalím. Začnu mu pomalu, pomaloučku svlékat triko a přitom políbím každý milimetr jeho hladké kůže. Každý  milimetr nově odhalené kůže je pro mě jako droga, nemůžu si pomoct. Miluji ho. K zbláznění..

                                   YU

Rozhodl jsem si s ním trošku pohrát, nene.. takhle ještě ne.. Překulím ho zpět na záda a dříve než by stihl nějáký protest, jazykem obkroužím jednu jeho bradavku a něžně ji skousnu mezi zuby. Slyším jak zrychleně dýchá a můžu sledovat jeho hrudník, který s každým nádechem stoupá, aby pak zase znovu klesl. Tak strašně mě to vzrušuje.. Asi to pochopil, i když nahlas jsem nic z toho neřekl, tuším že stačí se na mne podívat. Milimetr po milimetru mu začnu stahovat i jeho poslední kousek oblečení. Podívám se na něj a všimnu si, jak tiskne silou víčka k sobě. Musí to být šílený. Ještě, že nejsem na jeho místě. Pobaveně se usměju a škádlivě si skousnu spodní ret.

                                  KIRO

On se rozhodl že mne snad utrápí. Ale tohle trápení si rád nechám líbit. Ví jak na mne. Rukama mu něžně prohrábnu vlasy. Je nádherný. Neznám nikoho kdo by byl krásnější než on .Umí si se mnou pohrávat jako nikdo. Vlna vzrušení mi naprosto zatemnila mozek. Najednou nemám vůbec schopnost přemýšlet , poddávám se jeho dotykům. Svléká mě a já se nepokouším bránit, proč vlastně, nemusím. On je můj střed vesmíru. Naprosto nikdo jiný pro mne neexistuje.

                                  YU

" Sakra už!! " slyšíme najednou nadávku jenž se nedá přeslechnout. Romeo? všechno ok? donutím se vstát z postele protože to znělo dost.. zvláštně.  " Ne!! nic neni ok! " Praští pěstí do zdi a  oklepe se protože vypadá trochu jako zmoklej pes.. Venku prší, je vedro, nedá se tam dýchat a nikdo mi neposlouchá... " Klid brácho.. já Tě poslouchám.. " ujistím ho a kývnu hlavou aby se posadil k nám na postel. " No, tak? co se děje? "  " Shin.. je v nemocnici.. chtěl jsem to říct Strifymu jenomže ten si všímá jenom zrcadla! " " Klid.. hlavně klid.. podal jsem mu sklenici vody a pobídl ho ať mluví.. " .. 

                                ROMEO

" Já sám nevím..prostě šel ven, bylo mu zle a pak se složil.. prostě byl najednou na zemi a.. nehýbal se.. ale už je v pořádku..snad.. můžeme za nim přijít zítra říkal doktor.. "

                               
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mája Mája | 12. června 2010 v 17:13 | Reagovat

Panebože..toe..úžasný!!!boží, nádherný!! musim si to přečíst ještě jednou...tohle nemá chybu!!!!!

2 Kiroshloveska Kiroshloveska | E-mail | 12. června 2010 v 18:56 | Reagovat

šikovné, luxusní, další další :-P  tak honéééém :D  :-)

3 Ashita Ashita | 12. června 2010 v 19:01 | Reagovat

Děkujem děkujem děkujeeem :-D  :-D Snažíme se :-)

4 Mája Mája | 12. června 2010 v 19:06 | Reagovat

už ted se těšima na další!!!

5 sci-fi sci-fi | Web | 12. června 2010 v 21:04 | Reagovat

Kawaiii .. jsem rád že jste se vrátily..

6 Tess Tess | Web | 12. června 2010 v 21:21 | Reagovat

Jo, to my taky, snad nezklameme :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama