Být floristou občas není špatné 9.

2. února 2009 v 19:00 | Kitty a Peth
Yu
Nenechám ho odejít. Ne bez vysvětlení. Rozběhnul jsem se za nim a za ruku ho zastavil. "Ty nikam nepůjdeš dokud mi neřekneš důvod! Nepustim tě! Buď mi to řekni nebo si tady chvíly postojíme!" prostě mi to řekne i kdybych tady měl stát celou noc. Chci vědět ten jeho strašně závažnej důvod!



Tim
Podíval sem se na něj "p-pust mě, prosím" jeho stis nepovolil. "řekni mi to" zopakoval Yu. Podíval sem se mu do očí. "Jedna banda mě vydírá a…..máma je nemocná, potřebuje peníze na léky. Nikde jinde bych je nesehnal. Na brigádu ještě nemůžu, ještě mi nebylo 15.." sklopim oči k zemi.

Yu
"C-cože? Vážně? Tak to mě mrzí... Ale stejně tohle dělat nemusíš. Jak jsem řek, já ti budu dávat prachy, ale prosím nezačínej" objal jsem ho. Možná jsem na něj nemusel bejt tak hnusnej, ale aspoň mi to řekl. To jsem fakt nečekal. Chudáček. Mám najednou potřebu ho ochránit před světem.

Tim
"Já to zvládnul, nechci od nikoho prachy..neměl bych to jak vrátit a takhle se zavazovat nechci.." po chvilce sem ho taky objal a zavře oči.trochu sem se klepal zimou, ale to sem moc nevnímal. Najednou sem se Yua nebál a bylo mi u něj hezky.."Neřekneš to nikomu?" zašeptal sem.

Yu
O vracení by se starat nemusel, ale nebudu ho nutit. Jen vážně nechci aby si všechno takhle posral. "Ne neřeknu, ale kdyby ti nejakej zákazník něco řekl nebo udělal hned mi to povíš, platí? Když teda mermomoci chceš dělat děvku tak ti nebudu bránit, ale nechci abys kůli tomu skončil v nemocnici" políbil jsem ho do vlasů. Mám o něj strach jak kdyby to bylo moje dítě.


Tim
Jen kejvnu. "Dobře, děkuju…" Podívám se mu do očí: "Už vážně musim jít. Máma o mně bude mít strach, slíbil sem jí, že přídu v devět a už je čtvrt na jedenáct….díky za ty věci…" pustím ho, otočím se a du dál..

Strify
Hledám Yua po celym domě. Sakra kde je zase?! Vemu mobil a okamžitě mu volám. Po chvilce to zvedne: "No sakra kam si mi utek kanče?" vybalim hned na něj. "Kde máš Tima, to si s nim šel šu..milovat se někam na ulici nebo co?"

Yu
Už jsem mu nic neříkal. Mamka je důležitější než já. Ale má hezkej styl chůze. Fakt krásnej, i když je to jenom dítě. Z přemýšlení mě vytrhl zvuk mobilu."Jo taky tě rád slyšim. Byli sme se projít a teď jsem ho poslal domů. Byl z tebe vystresovanej, takže by s nim nic nebylo. A semnou beztak taky ne. Hele pudu domů tak na mě nemusíš čekat. Zejtra se vrhnu na tu zahradu, hm?"


Strify
Dělá si srandu? On mi odejde? " domů? Proč domů? Co taaam? Přespi u mě, prosíím…neměl si bejt na Tima tak hodnej..on něco vydrží, takhle mi začnou chodit stížnosti od zákazníků a co já s nim potom? Notáák přiď. Vykoupem se s spolu..vana už je napuštěná…" Zkoušel sem na něj všechny moje finty a doufal, že zase zaberou.

Yu
"Brouku promiň, ale dneska je míra mýho vzrušení na nule. Nic by se mnou nebylo. Zejtra ti to třeba vynahradim. Uvidíme. A na Tima nebuď takovej. To že pro tebe dělá ti nedává právo se k němu chovat jako by byl něco míň. Pro nějaký lidi je nejvetší špína ten, kdo takovýhle dětičky prodává" musel jsem se ho zastát. I kdybych nechtěl.


Strify
"Jaký dětičky? Dyť je skoro dospělej. Je o pár let mladší než my, tak se uklidni..Hele notaak přiď…nemusí nic bejt..nechce se mi tu bejt sám" vlezu si do horký vany a vydechnu do telefonu. Naliju do vody víc pěny. "Tak co? Přídeš?" naléhám na něj.

Yu
Neřeknu to. Nemůžu, slíbil jsem to Timovy. Ale za Strifym prostě nepůjdu. Nechci. "Strify né. Musim si ještě něco málo zařídit. Snad to zvládneš, ne? Nebo si někoho zavolej. Děvky máš na každym rohu a nějakýi hezký tak si užij s nima. Já stě nemůžu. Nezlob se na mě" prostě nepůjdu.

Strify
"Tak jak chceš no. Čau" a položim to. Naštval mě zmetek jeden…Po chvilce sem vylezl z vany a šel si lehnout. Po tom všem sem byl unavenej. Mobil sem si položil velde sebe, kdyby si to yu náhodou rozmyslel a napsal mi nebo tak něco…

Yu
Skvěle, teď se na mě pán naštve, ne?! Kašlu na něj! Šel jsem domů a rovnou do postele. Rychle jsem usnul.

Kiro
No a další zákazník za mnou. Musim zavolat Striymu. Dlouho sme se neviděli. Nebejt jeho tohle bych nedělal. Začalo to hezky, říkal, že mě potřebuje a že by mě nikdy neprodal a chce mě mít jen pro sebe, ale pak začal s tím, že můžeme bejt třeba ve třech. Začal mě nechávat s cizíma lidma. Za tejden mi dával jeho tak zvaný kapesný a pak už to šlo rychle. No ale to je jedno. "Strify?" zavolal jsem mu.

Strify
Vzbudil mě mobil. Mylsel sem, že je to Yu, tak sem to ryhcle vzal: "Prosim?! Jéé Kiro to si ty…potřebuješ něco?" zeptal sem se rozespale.."nepočkalo by to do rána" ale ne, ráno příde yu…sem blbej " ne fajn, povídej…"

Kiro
Oh, je milej, že můžu mluvit. "Nikoho tam nemáš? Jestli rušim tak.. Já jen že....no prostě mi chybíš. Rád bych tě viděl. Máš teď čas?" zase ze sebe dělám děvku. I když moment- já sem.

Strify
Si dělá srandu? Tak on mě vzbudí a ještě chce přijít.."mmm" zamručim trochu nesouhlasně. "Tak jo, přiď…klíč víš, kde je…sem v ložnici" zavěsil sem a zase pomalu usínám…Tak po půl hodině mě vzbudí otevření dveří … Sednu si na posteli, rozsvítim lampičku a podívám se do Kirovi tváře.

By Kitty & Iwča
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama