Jediný polibek

13. dubna 2008 v 10:30 | Kitty a Peth
Jediný polibek
Autor: Peth
Poznámka: krátká depresivnější povídka o lásce, zklamání a výčitkách
Jeho rty posypávají polibky můj hrudník jeho ruce sklouzávají na moje boky...Prudce se posadím na posteli. Jsem celý zpocený a zrychleně dýchám.Už zase se mi zdál ten sen. to je poslední dobou nějak časté.

Zdá se mi pořád o něm.. myslim jenom na něj na jeho úsměv na jeho oči na jeho pohyby... už mi z toho asi začíná opravdu hrabat.. je to už dobrý měsíc co sem se do Strifyho zamiloval.. když si pomyslím že teď vedle spokojeně spí... jak asi vypadá...Nedá mi to a zvednu se z postele.. převlíknu se do čistýho pyžama a du ke Strifymu do pokoje.. Potichu abych ho nevzbudil se plížim k jeho posteli. Spí zachumlanej v peřině (kterou momentálně nenávidim xD) kleknu si k jeho posteli a lehce se dotknu jeho kašmírových vlasů (lálalá reklamy xD. pozn.autorky). Jsou tak hebké voní po hořkých mandlích. Přejedu konečky prstů k jeho tváři lehce přejedu po jeho nádherné pleti.. Lehce se zachvěje a roztomile nakrčí nosík. je tak roztomilí když spí... Jezdím mu konečky prstů po tváři a pozoruje tu spící nádheru... Jen jeden polibek by mi stačil jen jediný.. Jako v transu se nakláním k jeho rtům a vpíjím se do jeho rtů.. Když v tom otevřel oči odstrčil mě od sebe a já přapdl na záda.. Ještě napůl ve spánku se Strify rozhlížel po svém pokoji a jeho pohled se zastavil na mě.. Už se nadechoval že něco řekne když sem se zvedl a rychlostí světla vypadl do svýho pokoje... Smutně sem se zhroutil do svojí postele.. Po chvilce pláče sem usnul..(...)
Ráno bylo příšerný.. Potkal sem Strifyho cestou na snídani.. Probodl mě pohledem stylu,, To sis dovolil dost" a už sem viděl jenom jeho záda.. oprava božská záda jak mizí chodbou.. V tu chvilku mě přešla na snídani i ta nejmenší chuť nechtěl sem před ním sedět a koukat jak mě probodává nenávistným pohledem.. Zalezl jsem do svého pokoje a smutně vytáhl fotoalbum kde jsme spolu i s ostatními.. To byli časy.a teď jako by se to nestalo.. Všechno mě to mrzí za všechno můžu já.. Asi bych tu už neměl být... Otevřel sem okno z osmího patra hotelu a vyšel na balkon foukal silný vítr a pršelo. Venku nebyla ani noha Stoupl jsem si k zábradlí a koukal dolů...Po chvilce sem vylezl celý zmáčený na zábradlí.. Stál jsem na zábradlí a koukal dolů.. byl jsem celí mokrý ale takle bude mít Strify klid... Skočil sem dolů a viděl sem Strifyho tvář jak na mě z balkónu ječí mé jméno.. Dopadl jsem na asfalt.. říká se že pokud člověk spáchá sebevřeždu je to hřích a už vás nevezmou jako anděla do nebe ovšem mě tam vzali.. za to jak sem se objetoval pro šestí druhého.. Ovšem tím to neskončilo.. Mezi živými bylo dopuštění.. přesně o deset dní později v den svých 20 narozenin si Strify ve své koupelně podřezal žíly.. Tohle vše spáchal jediný polibek....
Ne vždy platí že ti co nás nesnáší dusí v sobě lásku k nám ovšem v tomto případě to platilo.. Kdybych tenkrát neskočil z toho balkónu mohli jsme být spolu jenže jsem skočil.. a to byla ta největší chyba.. Sebevražda nikdy nic nevyřeší jen ublíží ostatním v tvém okolí...
Kiro
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | 13. dubna 2008 v 10:43 | Reagovat

Miluju tvý pravdivý povídky <333

2 Peth Peth | Web | 13. dubna 2008 v 10:51 | Reagovat

Ok chceš pravdu? jedu do berlína a shodim Kirouše z balkónu a pak podseknu Strifymu žíly :D

3 Lucie Lucie | Web | 13. dubna 2008 v 12:49 | Reagovat

hezkýý...

4 Hai Hai | Web | 13. dubna 2008 v 13:11 | Reagovat

krása! ♥

5 anonim anonim | 28. dubna 2008 v 15:25 | Reagovat

super!!!!!!!!!

6 Moni Moni | Web | 13. června 2008 v 17:41 | Reagovat

Tak to je nádhera...

7 Máťa Máťa | Web | 12. července 2008 v 11:06 | Reagovat

Je to super!!!!!!!!!

8 Aki Aki | 11. prosince 2008 v 22:24 | Reagovat

Další smutná, mocmoc pěkná povídka!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama